Portugalská a brazilská literatura mají často společný nejenom jazyk, ale i motivy. Hlavně u starších příběhů jde o ztvárňování okouzlení a dobrodružství ukrytého ve světě. Všímavější si mohou povšimnout typického vlivu římskokatolické církve. V pohádkách pro děti často figurují zvířata, která jsou hlavími hrdiny příběhů, takže občas jde dokonce o bajky.
Portugalské pohádky
V prvních příbězích z Portugalska nacházíme zmínky o hrdinech, kteří hledají pomoc u Matky Marie. Církev má v pohádkách své jasné místo a tvoří jejich neodmyslitelnou část. Přidává se trocha lidové tradice a výsledkem je typická portugalská pohádka. Překlad z portugalštiny bývají naštěstí zdařilé a daří se jim zachytit danou atmosféru a styl příběhu. Mezi pohádkové portugalské příběhy tak patří například Mistr kouzla, Perlový náhrdelník, Přítel ďábla, Chytrá Maria, Ostrovy květin, Palác okouzlených Maurů, Král Robin, Sedm holubů, Stříbrné zvonky, Ošklivá princezna, Vlčí princ, Proč psi čuchají, Proč sovy létají v noci a podobně.
Kolektiv více autorů vypracoval knihu Portugalské pohádky a pověsti. Překlad z portugalštiny je velmi pěkný, takže si můžeme naplno užít reprezentativní sbírku portugalské lidové slovesnosti. Vyprávěné pohádky nemají jasnou hranici mezi dobrem a zlem, ale přidávají jakýsi reálný prvek. Použit je jazyk spíše jednodušší, což je ideální pro trénování portugalského jazyka.
Podobně jako ve španělské literatuře, i tady můžeme vidět vliv Maurů, kteří se vyskytovali na území Pyrenejského poloostrova. Objevují se v několika příbězích. Často jde i o převzaté pohádky, které si Portugalci poupravili a dotvořili k obrazu svému, až se z nich stala běžná součást lidové slovesnosti a dnes je znají snad všechny portugalské děti.
Co se týká portugalských spisovatelů, kteří by se zaměřovali na tvorbu pro děti, není jich mnoho a jména nejsou příliš známá. Překlad z portugalštiny se v tomto případě moc nevyskytuje, takže u nás dětské knihy od portugalských spisovatelů spíše neseženete. Naštěstí to nahrazují právě starší klasické příběhy, které naplno vystihují to důležité a jsou velmi zajímavé sami o sobě. Určitě si z knihy Portugalské pohádky a pověsti vyberete svůj oblíbený příběh a určitě se zalíbí i vašim dětem, které budou rády, že mohou pro jednou vyměnit klasické a hodně omílané české pohádky.
Brazilské pohádky
Když se budete chtít začíst do klasických pohádkových příběhů z Brazílie, jistě narazíte na sbírkovou knihu s názvem Fairy tales from Brazil. Ta byla vydána v roce 1917 autorem jménem Elsie Spicer Eells. Obsahuje 18 příběhů. Přečíst si tak můžeme například o tom, jak přišla noc, příběh s názvem Jak zajíc ztratil svůj ocas, Jak tygr získal své pruhy, Jak se opice naučila triky, Jak opice unikla snědení, Jak se bílá stala černou a podobně. Už z názvů vyplývá, že valná většina příběhů má charakter bajky a přináší zajímavou zápletku, kde figurují zvířata. Překlad z portugalštiny tak přináší velmi zajímavé příběhy nejen pro pobavení, ale i s trochou ponaučení a moudrosti.
Další knihou, která obsahuje 12 známých pohádkových příběhů z Brazílie, je dílo s názvem Tales of Giants from Brazil. Jak už název napovídá, jedná se o příběhy obrů z Brazílie. Autorem je opět Elsie Spicer Eells. Přečíst si můžeme takové pohádky, jako například Princezna jara, O chlapci a viole, Nejkrásnější princezna, Obrova loutka a podobně.
Dalšími zábavnými a jistě i poučnými příběhy jsou pohádky brazilských Indiánů. Kniha Déšť a jaguár od autora Hernani Donato má svůj pěkný překlad z portugalštiny. Uvnitř najdeme příběhy pocházející od Indiánů z Brazílie. Nechybí ani vhled do jejich kultury. Hlavními hrdiny jsou tradičně zvířata, takže se opět může jednat o jakési bajky. V příbězích se děti setkávají s kondorem, mravenečníkem, tapírem, želvou, opicí, jaguárem a dalšími.
Brazilští spisovatelé literatury pro děti
Mezi autory knih a příběhů určené pro dětské publikum patří například Jorge Amado nebo Langston Hughes. Často se také vytváří také překlad z portugalštiny, ale spíše jde o obrácenou tvorbu, kdy se řada děl překládá z jiných jazyků.