Konec 2. světové války znamenal ve všech zemích obrovskou úlevu a osvobození. To však nebylo tak jednoznačné v Německu, které bylo po válce postiženo tresty a rozdělením země v polovině. Jak vypadal konec války v německy mluvících zemích a jak jsou vnímány oslavy tohoto dne v dnešní době?
Utrpení až do konce
Poslední válečné dny se nesly ve znamení zmatků a projevů nenávisti a msty. Každý, kdo promluvil německy byl brán jako nepřítel. Nebyla snaha téměř o žádný překlad z němčiny, ale samotná řeč představovala důvod vybít si zlost. Hlavně ruští vojáci se po příchodu do německých zemí chovali krutě i k civilnímu obyvatelstvu. Konec války se zbytečně protahoval.
Daň porážky
Německo bylo po porážce nuceno platit tvrdé reparace a přišlo o svou vyspělou vojenskou techniku. To se podepsalo hlavně na civilním obyvatelstvu, které sice bylo vysvobozeno, ale vyhlídky na chudobu a nedostatek nebyly příliš pozitivní. Po válce nastoupil socialistický režim, který sám o sobě nebyl příliš dobrým řešením a vyvolal rozpory mezi dvěma stranami země. U nás se to projevilo i snížením poptávky a to v případě, kdy se jednalo o překlad z němčiny. Ty doby jsou ale už dávno pryč a Německo je naprosto jinou zemí.
Odsun Němců z pohraničí
Dnes je vnímán jako zbytečně brutální a radikální krok, při kterém byly násilně vyhnány německé rodiny ze svých domovů v pohraničí. Překlad z němčiny různých dobových materiálů nám pomůže si občas domyslet, co kde stávalo za dům. V pohraničí jsou k vidění původní německé stavby, na kterých se při opravách objevují německé nápisy. To, že vysídlení Němci nedostali zpátky svůj majetek a byli přesunuti do země, kde vlastně vůbec nic neměli a která se aktuálně zmítala ve vlastních potížích a zmatku, se ukazuje jako čin, který snad ani nebyl nutný.
Jak vypadal konec války v Rakousku?
Rakousko se po konci války pokoušelo najít svoji identitu. Bylo rozděleno do čtyř okupačních zón a později plnilo jakousi roli nezávislé země, kde probíhala politická setkání. Důležitý je fakt, že Rakousko bylo prohlášeno jako oběť německého nacismu. Dnešní oslavy konce války jsou radostné a připomínají den, kdy začalo Rakousko budovat svou novou tvář a začalo se postupně stávat zemí, jakou známe dnes.
Oslavy porážky nebo osvobození?
Hlavně v prvních letech po válce byly oslavy 8. května rozpačité. Nebylo jasné, jestli se jedná o radostnou událost osvobození, nebo jestli jste o moment, kdy bylo Německo poraženo a dostalo se do nelichotivé situace v rámci vnímaní ostatních států. Tuto otázku pomohl vyřešit i projev prezidenta Richarda von Weizsäckera, který v roce 1985 prohlásil, že 8. květen 1945 byl dnem osvobození. Podle výzkumů to tak vnímá většina Němců a považují tento den za pozitivní svátek. V rámci oslav se zároveň objevují i tendence vykreslovat Němce hlavně jako oběti. To je samozřejmě pravda, ale důležité je nezapomínat na celkové historické souvislosti a soustředit se na celkový kontext. Jak ukazují mnohé překlady z němčiny, problémy neznamenala pouze válka, ale i následné rozdělení země. To se podepsalo hlavně na východní polovině, která byla zasažena socialistickým režimem.