Argentina je součástí Latinské Ameriky a podobně jako ostatní sousední země nabízí specifické umění ve všech oborech. Tentokrát se zaměříme na tři slavnější a významné argentinské sochaře.

Enio Iommi

Mezi argentinské sochaře patří například Enio Iommi, který se narodil v roce 1926 a zemřel v roce 2013. Jde o známého vizuálního umělce, který se proslavil hlavně díky svým sochám zhotoveným z betonu. Překlad ze španělštiny řadí Iommiho mezi argentinské avantgardní umělce. Má italské kořeny, protože se narodil matce a otci původem z Itálie. Už za svého raného života přišel do kontaktu se sochařstvím, kdy se motal okolo dílny svého otce. Ten byl totiž také sochařem. Už od mala byl malý Enio v kontaktu s uměním, které si zamiloval a viděl zde i svůj vlastní život. Umění se učil od svého otce a později se přidal do spolku avantgardních umělců.

Ve svých dílech pracuje s nejrůznějšími materiály, které kombinuje a vytváří originální moderní umění. Překlad ze španělštiny uvádí i jeho umělecký postup, kdy se rád posouvá dopředu a snaží se nepřestat s výzkumem, jak svá díla ještě o kus vylepšit a přinést nové světlo do stávajícího sochařství. Právě tato schopnost ho dostala mezi přední avantgardní umělce a stal se jedním z hlavních představitelů argentinského umění během 20. století. Mezi jeho slavná díla patří například plastiky Prostorové napětí, Stavba, Letadla v letadle, Porto Alegre a další.

Julio Le Parc

Dalším ze slavných argentinských sochařů je například Julio Le Parc. Ten se narodil v roce 1928 a překlad ze španělštiny uvádí, že stále žije. Jde o umělce, který se zaměřuje hlavně na moderní styl. Narodil se do chudší rodiny, takže to neměl úplně jednoduché. Naštěstí se s tím vypořádal a umění mohl studovat na Vysoké škole výtvarných umění přímo v Argentině. Už během studií se mu zalíbil avantgardní směr argentinské kultury a sžíval se s podobně smýšlejícími umělci. Byl také spoluzakladatelem umělecké skupiny označované pod zkratkou GRAV. Překlad ze španělštiny zmiňuje i jeho ocenění, která získal za své abstraktní díla. Aktuálně žije a pracuje ve Francii, kam vycestoval, aby se setkal s jinými umělci a objevil nové styly a inspiraci.

Co se týká děl Le Parca, každé z nich je naprosto jiné a originální. Celá sbírka jeho tvorby je pestrou směsicí nejrůznějších stylů a vždy budete něčím překvapeni. Pracuje například s plexisklem, ze kterého vyrobil průsvitnou kaskádu na téma transparentnost. Toto originální dílo získalo uznání na výstavě v Miami a o více než 50 let po prvním vystavení bylo zhotoveno znovu k příležitosti výstavy ve stejném městě. Dalším jeho významným dílem bylo Světlo v pohybu, kdy jde o důmyslnou kombinaci sádrové desky, zrcadel, oceli a reflektorů. Práce se světlem vypadá velice efektně a zatahuje diváka do hlubin umění. Jmenovat můžeme i řadu dalších skvělých a známých děl, jako například Retrospektiva, Modulace, Alchymie, Nestabilní slunce a další. Vystavoval v nejrůznějších zemích a jeho díla se podívala například do USA, Itálie, Velké Británie, Francie či do Německa.

Antonio Pujía

Do třetice si představíme argentinského sochaře jménem Antonio Pujía, který se narodil v roce 1929 a zemřel v roce 2018. Narodil se v Itálii, ale pár let po jeho narození celá rodina emigrovala do Argentiny. Už na základní škole projevoval umělecký talent. Překlad ze španělštiny říká, že navštěvoval několik studijních programů se zaměřením na sochařství i malířství. Podařilo se mu úspěšně dostudovat a získat hned několik různých titulů.

V jeho dílech je vždy ukryto poselství a specifický energie. Hodně se zaměřoval například na světové hrůzy hladomoru či na problémy s válkou. Vytvářel nejrůznější originální šperky a krásné sochy malých rozměrů. Je autorem série plastik, které jsou inspirovány nigerijskou občanskou válkou. Měl v oblibě i ženy a motivy lásky, což prokázal ve své další sérii s názvem Láska. Navrhnul také mnoho různých medailí pro připomínku národních i soukromých událostí.