Jak jste si asi všimli, naše překladatelské seskupení, které se o vás stará je rozmanité. Všechny jsme dobrodružky, ač každá na jiném „stroji“. V minulosti psala Jana o cestování na kole po Rakousku a teď přišla na řadu Martina, která je hlavou naší agendy a obchodu (nejen).
Martina miluje jízdu na motorce a mezi její cestovatelské cíle patří nejen Evropa. Přesto se na Ukrajinu ráda vrací hlavně kvůli přírodě. Mezi její TOP místa patří okolí kolem Hoverly a termální komplex Ivancso Birtok, kde se po dlouhé cestě skvěle relaxuje. Díky tomu, že Martina byla na Ukrajině už 4krát, má jako pravá motorkářka srovnání, jak to bylo a je hlavně s kvalitou cest. „Pohybovala jsem se většinou na jihozápadě, a co se týče cest, tak v této oblasti šla Ukrajina dost nahoru a to je paráda. Nebyla jsem sice na východě, kolem Charkova ani jsem nikdy nejela úplně směrem na Lvov, ale před deseti lety byl asfalt dost špatný a často se objevila nějaká ta „neočekávaná“ díra. Teď, když jsem byla na Ukrajině naposledy, je vidět ten obrovský rozdíl.“ I proto na svou (zatím poslední jízdu tímto směrem) vyměnila svou Hondu CBR 600 F za silničního Baworáka.
Bez radaru na nepoctivé lidi se neobejdete nikde
Také na Ukrajině jako všude jinde se vám může stát, že narazíte na nějaké „vykuky“, kteří se o vás zajímají tak nějak „jinak a více“. Martině se toto setkání událo v roce 2017. „Tenkrát jsem k večeru hledala ubytování a dojela jsem k takovému penzionu podél cesty. Tedy spíš motelu. Všude už byla tma, asfalt byl dost špatný, už se prostě nedalo jet dál. No a vedle mě zastavila dodávka s dvěma chlápky. Stáhli okénko a začali se mě vyptávat, jestli budu spát v tomhle motelu, jestli jedu sama, jestli budu pokračovat a kde mám přítele. Prostě klasika „divných týpků“. Už jsem byla dost unavená a nebylo už ani moc bezpečné jet dál, tak jsem si vymýšlela, jakože jasný, že čekám na přítele a že pojedeme dál, že tady přeci stát nebudeme atp. Chlápci naštěstí po chvíli odjeli a já jsem si to nasměrovala rovnu do motelu, abych zjistila, zda by tam bylo možné přespat a hlavně uzavřít bránu tak, aby nebylo vidět na motorku. Všechno to díky bohu klaplo a já padla do postele a jen doufala, že tam ráno motorka bude. Naštěstí byla.“
Bez ruštiny se nedomluvíte
Na Ukrajině je sice mateřským jazykem ukrajinština, ale znalost ruštiny se v této oblasti hodí a proto se na ni Martina před svou předposlední cestou vrhla. Na předchozích výpravách se sice domluvila rukama/nohama, ale při setkání s místňáky, „kteří jsou naprosto úžasní a super“, jí současná znalost ruštiny přišla vhod. Hlavně na jihu, kde se dozvěděla, že právě projíždí oblastí Huculů, kteří se částečně považují za Rusíny.
Cestování po světě má svá rizika, stejně jako cestování po ČR, ale největším nepřítelem je jen zbrklost a strach. Tak neváhejte, vezměte radar na nepoctivé, pas, trochu štěstí do kapsy (i s pár dolary) a vyrazte kamkoliv se dá, vždycky to stojí za to 🙂 . A pokud před cestou budete potřebovat něco přeložit, tak neváhejte, jsme tu pro vás!.
