Když jsem se rozmýšlela, na jaké téma napsat další článek, tak mi v hlavně opět rezonovala slova: překlad, tlumočník, překladatelská agentura, jazykové kombinace apod. Na to už jsem  však nějaký ten článek napsala. Moje tápání nad tématem skončilo nad slovem „překlad“. Kdy byl vlastně první překlad a co to vlastně bylo? A co to vlastně překlad je?…a tak jsem začala googlit.:)

A kdy začala historie překladu?

Ano, vypadá to tak, že úplně prvním významným překladem byl překlad Starého zákona. Jednalo se o překlad z hebrejštiny a aramejštiny do řečtiny ve 3. století př. n. l. a vznikla nám všem známá Septuaginta. Dalším důležitým překladem, nyní už celé Bible, byla Vulgata, což byl překlad z řečtiny do latiny na přelomu 4. a 5. století n.l. Předpokládáme, že do staročeštiny byl první překlad, z původních biblických jazyků,  tzv. Blahoslavův Nový zákon (přeložen z latiny s přihlédnutím k řeckému textu) a následně Bible kralická (1579–1588).

Pokud se podíváme do moderní doby, tak na překlady i tlumočení máme zavedený vědní obor, který se jmenuje translatologie (jak české, viďte:)) dle kterého můžeme v zásadě rozlišovat tři druhy překladu:

  • interlingvální, tj. mezijazykový – nejznámější forma překladu
  • intralingvální, tj. vnitrojazykový – převod v rámci jednoho jazyka, např. modernizace starého textu, který by pro současného čtenáře téhož jazyka byl nesrozumitelný
  • intersemiotický, tj. meziznakový – převod mezi různými znakovými systémy, např. při filmové adaptaci románu

No a co je to tedy překlad? Překlad (neboli translace) je písemný převod originálního textu z jednoho jazyka do druhého, který provádí překladatel nebo překladatelka. Při samotném překladu je velmi podstatné vědět, jakého oboru nebo oblasti se samotný originál týká. Ano, to jsou ty naše známé otázky, které vám jako klientům často pokládáme, když nám avizujete, že pošlete dokument k překladu. Naši kolegové překladatelé si taky ne na všechno troufnou a náš kolega technik odmítne překlad uměleckého, náboženského nebo populárně-naučného textu a dá raději přednost překladu návodu na použití přístroje nebo technického výkresu, což by pro jednu naši kolegyni překladatelku marketingových textů a pohádek byla pohroma.

U překladu je tak důležitá hlavně faktická správnost, jeho přesnost a shodná srozumitelnost. Překladatel obvykle překládá z cizího jazyka do své mateřštiny, resp. do jazyka ovládaného na stejné úrovni. Pro tuto činnost potřebuje nadprůměrnou znalost obou jazyků, vynikající vyjadřovací schopnosti a samozřejmě znalosti oboru tématu textu, tj. co je to za stroj a na co se používá (když to není jasné). Při uměleckém překladu je důležitý navíc převod nejen obsahu, ale i estetických hodnot textu a individuálního stylu autora originálu, což není úplně jednoduché. Na druhou stranu jde často více o nápodobu a vyznění v cílovém jazyce. Překlad zde tak není „zrcadlový“, ale jedná se o zachycení onoho „vtipu“ v daném jazyce. Jednoduše řečeno, aby „vtip zůstal vtipem“ i v překladu s ohledem na reálie daného země/jazyka, kde a ve kterém se bude vyprávět. Však asi sami znáte, ty vtipy, co pro nás nejsou vtipné, ale Brit se popadá za břicho…:).

P.S. Bibli vám asi bohužel nepřeložíme :), ale pokud budete potřebovat překlad do řečtiny nebo nějaký jiný text, tak se na nás můžete směle obrátit.

(použitý zdroj: wikipedia.org)