Nizozemsko nemá hodně státních svátků, kdy by bylo volno a pracovní klid. Až na pár výjimek se jedná o hlavní svátky, které se slaví globálně a nejsou nic příliš speciálního.
Nový rok
Stejně jako v jiných zemí, i v Holandsku probíhají bouřlivé oslavy příchodu dalšího roku spojené s ohňostrojem a pitím. Samozřejmostí je proto státní svátek, který připadá na 1. ledna. Překlady z holandštiny říkají, že je tradicí na Nový rok smažit chutné koblížky, které nazývají olejové koule, nebo se připravují smažená jablečná kolečka. Jedná se o dlouholetou tradici, která má ochraňovat před zlou bohyní Perchtou.
Velký pátek
V Nizozemsku je Velký pátek ustanoven jako státní svátek s povinným pracovním volnem. Jedná se o den pro přípravu hlavních velikonočních oslav. Připravuje se dobré jídlo, zdobí se dům a plánují se hry pro děti na Velikonoční pondělí.
Velikonoční pondělí
Na Velikonoční pondělí je pro děti přichystaná zábava v podobě hledání schovaných vajíček. Pro děti jsou připraveny i další atrakce a různé hry. Tradičním symbolem je velikonoční zajíček. Když vypracujeme překlady z holandštiny, snadno zjistíme, že se celkově jedná o den připravený hlavně pro zábavu dětí. Dospělí si užívají dobré jídlo a těší se ze spokojenosti svých dětí, které si svátky užívají.
Den Krále – 27. dubna
Den oslav narozenin krále Willema Alexandra, kdy se celá země zahalí do oranžové barvy a propukají zábavy plné zpěvu a tance. Největší oslavy probíhají tradičně v Amsterdamu, ale ani zbytek země nezůstává pozadu. Na ulicích se objevují bleší trhy, stánky s koktejly, kroketami, hranolkami a samozřejmostí jsou i stánky s cukrovou vatou a vaflemi. V rámci kostýmů je povoleno vše, co má jasně oranžovou barvu, protože se jedná o národní barvu, což může být matoucí, protože na červeno-modro-bílé vlajce ji nenajdeme.
Jak říkají překlady z holandštiny, dříve se jednalo o Královnin den a slavil se 30. dubna na počest královny Juliány. Její nástupkyně, královna Beatrix tento termín ponechala i přes fakt, že vlastní narozeniny měla 31. ledna. S nástupem Willema Alexandra se Králův den slaví přímo na jeho narozeniny a to 27. dubna.
Památka padlým ve válce – 4. května
Nejedná se o státní svátek, ale v tento den se drží dvě minuty ticha pro všechny padlé v různých válkách.
Den osvobození od fašismu – 5. května
Slaví se sice každý rok a je vzdávána pocta všem padlým vojákům a připomínají se události druhé světové války. O státní svátek, kdy je volno a nepracuje se, jde však pouze jednou za 5 let. Minulý svátek byl v roce 2015. Další tedy bude v roce 2020.
Nanebevstoupení Páně – 40 dnů po Velikonocích
Jedná se hlavně o křesťanský svátek, který patří mezi významné dny v křesťanském kalendáři. V tento den Ježíš Kristus vystoupil z Hory Olivetské na nebesa. Tento svátek připadá vždy na čtvrtek a je vzdálen 40 dní od Velikonoc.
Svatodušní neděle a Svatodušní pondělí
Překlady z holandštiny nám nepodávají příliš informací o tom, že by se tyto vyloženě křesťanské svátky slavily nějakou speciální formou. Tyto dny se také označují jako Letnice a jsou oslavou seslání Ducha svatého
Vánoce – 25. prosince
Součástí vánočních svátků je krásná výzdoba domů, zahrad a ulic. Dárečky dětem ale nenosí žádný Ježísek, ale Sinterklaase. Kdy překlady z holandštiny říkají, že se jedná o obdobu našeho Mikuláše, který však přichází na Vánoce. Na rozdíl od Santa Clause nejezdí na saních, ale připlouvá na lodi. Děti si o dárky píšou pomocí dopisu, který vkládají do dřeváku. Před samotnými Vánocemi se koná i celá řada slavností a trhů v rámci adventních týdnů. Hlavní předávání většiny dárků se překvapivě nekoná tradičně na 24. prosince, ale 6. prosince ráno, kdy si děti vyzvednou pytel, který jim Sinterklaase nechal za dveřmi. Samotné vánoční svátky ale Nizozemci dodržují a jsou spojovány s návštěvou mší a dobrým jídlem.
Svatý Štěpán
Jedná se o pohyblivý svátek, a pokud vyjde na víkend, připadá jeho oslava na následující pondělí. Klidně se tak může stát, že se svatý Štěpán připomíná až 28. prosince.