Státní svátky v Estonsku
Estonsko je malou zemí se zajímavou historií. Státní svátky mají typické způsoby oslav a znamenají výjimečné dny pro většinu lidí. Podívejte se na přehled některých zajímavých státních svátků, které se slaví v Estonsku.
Nový rok – 1. ledna
Oslavy Nového roku nejsou ničím výjimečné ani typické. Zkrátka se jedná o pořádné slavení příchodu nového kalendářního roku, kdy 
nechybí mohutné ohňostroje, bujaré oslavy s kapkou alkoholu a párty v přátelských a rodinných kruzích.
Tři králové – 6. ledna
Na Tři krále se koná typický estonský karneval, který nese název Vastlapaev. Jeho součástí jsou zajímavé oslavy doplněné o pestré masky. Během karnevalu se hrají historické hry. Překlady z estonštiny dávají jasně najevo, že tento svátek je oslavou jedinečnosti Estonska a jsou připomínány místní tradice spolu s tradičními pokrmy.
Den nezávislosti – 24. února
Ke konci února se město převlékne do státních barev a oslavuje se Den nezávislosti. Jedná se o připomínku významného dne, kdy byla poprvé vyhlášena nezávislost na Rusku v roce 1918.
Velký pátek
Typicky křesťanský svátek, jakým jsou Velikonoce má řadu příznivců i mezi nevěřícími. Překlady z estonštiny říkají, že v této zemi není drtivá převaha věřících, ale přesto se na Velký pátek dodržuje několik tradic. Platí to hlavně ve vesnicích a menších městech.
Velikonoce
Velikonoce jsou pro obyvatelé Estonska příležitostí, jak přivítat jaro a příležitost pro oslavování konce studené zimy. Nechybí ani některé starší tradice, které se mohou lišit podle toho, kde se zrovna nacházíte.
Den mateřského jazyka – 11. březen
Zajímavým státním svátkem je Den mateřského jazyka, kdy si v Estonci připomínají, jak důležitý je jejich jazyk. Právě ten je v minulosti totiž odlišoval od Ruska a pomáhal jim uchovat si jakousi snahu o nezávislost, kterou dále proměnili v samostatný stát.
Svátek jara – 1. května
První květnový den je vyhrazen pro oslavy jara. Předchozí večer si lidé oblékají masky čarodějnic a připomínají si tak dávné pověry. Zároveň pomyslně zahání zimu a oslavují nový život a jarní svěžest.
Den zármutku a vzpomínek – 14. června
Den, který slouží jako každoroční připomínka strašlivých obětí masových deportací. V roce 1941 v tento den nastaly přesuny občanů všech pobaltských zemí na Sibiř. Deportováno bylo až neuvěřitelných 10 000 Estonců a později v roce 1949 se jednalo již dokonce o 20 000 Estonců. Kromě toho probíhaly i méně rozsáhlé transporty s celkovým výsledkem deportovaných nebo přímo zavražděných přibližně 60 000 Estonců. Oběti jsou připomínány pietního akcemi, zdobením pomníků a zapalováním svíček.
Den vítězství – 23. června
Den pro oslavu vítězství v důležité bitvě proti Baltské zeměbraně o Cēsis v roce 1919. Jak zmiňují překlady z estonštiny, jednalo se o bitvu spadající do Estonské války o nezávislost, která zuřila v mezi lety 1918 až 1920.
Den sv. Jana – 24. června
Svatojánská noc je nejdelší nocí v roce. Slaví se již v předvečer dne sv. Jana a oslavy často trvají celou noc. Jsou doprovázeny ohňostroji a celkově se jedná o velmi významný svátek, jehož důležitost se dá připodobnit k Vánocům.
Den obnovy samostatnosti Estonska – 20. srpna
Překlady z estonštiny říkají, že se jedná o oslavu dne, kdy došlo k opětovnému získání nezávislosti Estonska v roce 1991. Stalo se tak po rozpadu Sovětského svazu.
Den památky obětí nacismu a stalinismu – 23. srpna
Tento den je další připomínkou všech obětí 2. světové války a následně stalinistického režimu.
Den vzdoru proti bojům – 22. září
Překlady z estonštiny vypráví o období, kdy Estonsko opustila německé vojska, ale zároveň začala ruská okupace. Tento den symbolizuje těžký čas národních dějin.
Den všech svatých – 2. listopad
Svátek, který je podobný našim Dušičkám a lidé si připomínají zesnulé. Navštěvují hřbitovy, kde pokládají květiny a zapalují svíčky.
Den Deklarace nezávislosti – 16. listopad
Překlady z estonštiny říkají, že se jedná o připomínku roku 1988, kdy bylo ustanoveno, že estonský právní systém má vyšší postavení než systém sovětský. Deklarace trvala až do roku 1991, kdy Estonsko získalo úplnou nezávislost na Sovětském svazu.
Vánoce – 24. prosinec
O vánočních svátcích tráví lidé čas spolu, dávají si dárky a připravují se slavností pokrmy.