Stejně jako minulý týden, i tento čtvrtek máme pro vás připraven článek o dalším balkánském jazyku, který nově nabízíme. Dnes se jedná o chorvatštinu. Chorvatský jazyk má, díky historickému vývoji, za sebou složitou minulost a lze, stejně jako v případě srbštiny, najít podobnost i s ostatními balkánskými jazyky. Opět si zde můžete počíst stručně o historii jazyka, vývoji literatury a současném stavu.
Trochu z původu jazyka
Chorvatský jazyk patří do skupiny západních jihoslovanských jazyků a ten se poté řadí do skupiny indoevropských jazyků. V 6. stol. n. l. probíhala migrace Slovanů z polského území. Slované se usazovali v různých částech východní Evropy. V této době se jazyky rozdělily na tři větve – západní, jižní a východní. Chorvatština, bosenština a srbština patří do jihoslovanské větve.
Historie chorvatštiny
První psané dokumenty se objevily již v 9. století, tehdy ještě ve staroslověnštině, ale později, ve 12. století se objevují již v chorvatštině. Důležitou postavu pro Chorvatský jazyk byl Ljudevit Gaj, který patřil mezi významné jazykovědce. Zasloužil se o reformu chorvatštiny, všechny změny popsal a zaznamenal v knize s názvem Stručná osnova chorvatsko-slovanského jazyka. Nová podoba jazyka byla založena na novoštokavském nářečí. Jazyk, i jeho reformy získaly na popularitě a nová podoba jazyka se rychle šířila.
V současné době má chorvatština tři dialekty: čakavské, kajkavské a štokavské. Čakavštinou se hovoří především kolem chorvatského pobřeží, kajkavštinou hlavně na severu Chorvatska a zbytek regionu používá štokavštinu.
Pro porovnání zmíníme i bosenštinu a srbštinu. Tyto tři jazyky (vč. chorvatštiny) jsou si velice podobné. Dokonce se liší méně než americká, britská a australská angličtina. Všechny tři jazyky se dělí na tři dialekty a liší se hlavně v některých slovech. Chorvatština používá latinku.
Literatura v chorvatštině
Nejstarší chorvatská literatura byla psaná hlaholicí nebo cyrilicí a jedná se především o náboženské texty, které vznikly mezi 12. až 15. stoletím. Některé texty jsou dochované na kůži, kameni, nebo rukopisně. Kromě náboženských textů vznikaly také zákoníky.
Moderní chorvatská literatura se rozvíjela hlavně v 19. století, kdy byl v roce 1850 Vídeňskou úmluvou kodifikován štokavský dialekt. Tento dialekt je společný pro bosenštinu, chorvatštinu i srbštinu. Po tomto datu začaly vznikat různé dokumenty v tzv. srbochorvatštině.
Dalším důležitým datem je rok 1954, kdy bylo smlouvou z Noviho Sadu ujednáno, že srbochorvatština je jeden jazyk. Ačkoli se tato smlouva nesetkala s velkým nadšením, vydržela až do kolapsu Jugoslávie v roce 1991. Po rozpadu Jugoslávie vzniklo mnoho teritoriálních sporů, které vedly k válce.
Současná chorvatština
Vzhledem ke konfliktům, které v oblasti proběhly, je zde potřeba mezi státy zdůrazňovat vlastní jedinečnost a rozdílnost jazyka. Tento trend je daný i tím, že jednotlivé státy potřebují mít vlastní identitu. Díky tomu se Chorvaté snaží zbavit vlivu srbštiny v jazyce.
V dnešní době hovoří chorvatsky přibližně 7 milionů lidí a to především v Chorvatsku, kde je chorvatština úředním jazykem. Tento jazyk je uznán jako úřední také v Bosně a Hercegovině, v oblasti Burgenlandu v Rakousku, nebo v Molise v Itálii.
V naší překladatelské agentuře vám nabízíme překlad z chorvatštiny, ale také obráceně. Zároveň si u nás můžete nechat vyhotovit úřední překlady. Poptejte nás ještě dnes a obratem získáte konkrétní cenovou nabídku na překlad vašeho dokumentu.