A dnes se opět vrhneme na jazykový koutek, ve kterém si představíme estonštinu. Estonština je specifický jazyk, který je příbuzný finštině. Patří do rodiny ugrofinských jazyků, kam patří například i laponština nebo maďarština. Zajímavé je, že okolní v okolních státech se mluví jazyky, které pochází z úplně jiné jazykové rodiny.
Historie jazyka
Historie estonštiny se začala psát v 8. století našeho letopočtu, kdy kněz Aethicus Ister použil slovo Taraconta pro označení celého Estonska. Slovo bylo údajně vytvořeno spojení dvou staroestonských slov. Další písemné záznamy o tomto jazyce pochází ze 13. století. Latinská kronika Heinrici Chronicon Livoniae popisuje křižácké výpravy proti Estoncům a nachází se v ní estonská slova a věty.
Díky historickému vývoji došlo k ovlivnění estonského jazyka němčinou a vyvinuly se místní dialekty baltské němčiny. Není se proto čemu divit, že velké množství slov v estonštině má německý původ.
První slovníky a přehledy estonské gramatiky byly sestaveny v 17. století v německém a latinském jazyce. Od té doby je možné sledovat i vývoj estonské literatury. Problém však nastal ve chvíli, kdy bylo potřeba ustanovit spisovnou estonštinu a bylo potřeba zvolit mezi dvěma jazykovými variantami – ze severního okolí Tallinnu nebo z jižní oblasti Tartu. Nakonec získala dominantní postavení severní estonština.
Prudký rozvoj zaznamenal tento jazyk v 19. století, kdy se začal používat i v kulturních kruzích a ve vědě. V roce 1884 vydává Karl August Hermann první přehled estonské gramatiky v tomto jazyce. Během 20. století docházelo k rozvoji a vylepšování estonštiny, na čemž se podílel Johannes Aavik. Při tvorbě nových slov a úprav vycházel z finského jazyka nebo různých estonských nářečí. Standardizoval přípony, od kterých se odvozují estonská slova.
Literatura
Rozvoj estonské literatury začal přibližně v 17. století. Následně vlivem německé poezie vznikala díla na motivy přírody a vlastenectví. Tento romantický směr později vystřídal sociální realismus, kam patří například Eduard Vilde se svými romány Do chladného kraje nebo dramatem Skřítek.
Moderní literatura nese stopy po evropanství, které se vyskytují v dílech Tuglase Friedeberta nebo Suitse Gustava. Velkolepý román s pokusem o vystižení moderny napsal Anton Tammsaare a dílo nese název Hospodář pro Kôrboju. V době sovětské okupace pozorujeme podobné tendence jako v tehdejším Československu a je možné rozdělit literaturu vytvářenou pod vlivem cenzury a exilovou tvorbu. Po osamostatnění se proudy opět sjednotily.
Moderní estonština
Moderní estonský jazyk se vyznačuje trojí délkou hlásek. Krátké, dlouhé a předlouhé délky nabývají jak samohlásky, tak i souhlásky. Na konci 20. století došlo k uvolnění jazykových norem a tento stav stále trvá. Objevují se dialekty a různá nářečí. Jižní estonština se vyskytuje již pouze odděleně a ve zlomcích.
Od roku 2004 se stala estonština jedním z úředních jazyků Evropské unie a stále se aktivně pracuje na jejím plném ustálení.
Výhodou je, že u moderní estonštiny je poměrně jednoduchá výslovnost, protože člověk vyslovuje to, co vidí v psaném záznamu jazyka. V psané podobě se však nenachází označení dlouhé a předlouhé výslovnosti a není označeno ani změkčení. To je nutno se naučit. Přízvuk se ve většině případů nachází na první slabice, případně na lichých nekoncových slabikách.
Estonština má 14 pádů a jejich systém je poměrně složitý na naučení. Záměna takzvaných slabých a silných stupňů výrazně mění význam slova a jedná se tak o důležitou znalost pro ovládání estonského jazyka.
Neumíte estonsky a potřebujete překlad z estonštiny? Není nic jednoduššího než poptat naši překladatelskou agenturu. Obratem získáte nabídku na překlad z estonštiny (nebo do estonštiny). Naši nabídku si můžete prohlédnout zde.