IMG_6679

Nedávno jsme rozšířili nabídku o srbštinu, a proto dnešní článek budeme věnovat právě tomuto jazyku. Stručně představíme historii a některé nejzajímavější aspekty jazyka. Nezapomeneme na některé zajímavé momenty srbské literatury, ani na současné použití jazyka ve světě.

Původ jazyka

Srbština je jihozápadní slovanský jazyk, který patří do skupiny indoevropských jazyků. Srbština, stejně jako ostatní slovanské jazyky, se oddělila z církevní staroslověnštiny. Pro slovanské národy byl tento jazyk nejpoužívanější mezi 9. a 11. stoletím. Po tomto období se jednotlivé jazyky začaly pomalu vyvíjet různými směry především díky rozdílnému historickému vývoji. Dlouhou dobu nebyl rozdíl mezi srbštinou a chorvatštinou. Moderní verze jazyka je založena na štokavském dialektu. Štokavský dialekt se dále rozlišuje na ekavštinu a jekavštinu, přičemž v Srbsku převažuje ekavština. Ještě ve 20. století byla srbština řazena k srbochorvatské větvi, ale v 90. letech 20. století byly, vzhledem k politickým událostem, tyto jazyky kodifikovány samostatně jako srbština a chorvatština. Je potřeba říci, že v současné době jsou tyto dva jazyky velice podobné a proto si tyto dva národy dobře rozumějí (Srbové a Chorvati). Původní staroslovanská slova má srbština společné například s češtinou a ruštinou. Později, díky historickému vývoji, můžeme najít i další vlivy. V Srbském jazyce můžeme najít spoustu slov přejatých z řečtiny a turečtiny. V současné době dochází nově k přejímání z angličtiny a dalších jazyků.

Srbštinou hovoří více než 12 milionů lidí a v celosvětovém měřítku je tak na 63. místě. V písemné formě se používá jak cyrilice, tak latinka.

Literatura v srbštině

Mezi nejstarší literaturu, kterou lze najít je Miroslavovo evangelium, které bylo napsáno na začátku 12. století. Jedná se o knihu napsanou staroslověnským jazykem. Toto dílo se řadí mezi největší památky srbské literatury a vzhledem k tomu, že se podařilo zachovat, tak je uchování v Srbské národní knihovně.

Pokud se v historii posuneme blíže do současnosti, tak zde najdeme několik zajímavých osobností, které se významně zasadili o vývoj jazyka. Důležitou postavou ve vývoji jazyka je Vuk Stefanović Karadžić, srbský jazykovědec a reformátor, který sepsal pravidla nového jazyka a také slovníky. Karadžić, žíjící na přelomu 18. a 19. století, zaznamenal nejen lidový jazyk, ale také lidovou tvorbu.

Za zmínku stojí také období realismu z 2. pol. 19. stol., ve kterém se kromě srbské literatury také začaly hojně překládat zahraniční díla (především z Ruska). Mezi nejvýraznější osoby období realismu patřil Svetozar Marković, který kritizoval konzervativní srbské prostředí a naopak snil o federativní srbské demokratické republice. V období realismu se k tématům připojila také sociální kritika a další aktuální problémy.

Ve 20. století lze mapovat v srbské literatuře nástup moderny, kde byl upozaděn ruský vliv a do popředí se naopak dostal vliv francouzské literatury a poezie.

Oficiální jazyk

Srbština je úředním jazykem Srbska. Vzhledem k jazykové blízkosti ostatních jazyků v regionu a velkého prolínání obyvatel, je srbština úředním jazykem také v Černé Hoře, Bosně a Hercegovině a zároveň je uznávám jako jazyk menšiny v Makedonii.

V naší překladatelské agentuře pro vás vyhotovíme překlady ze Srbského do Českého jazyka a obráceně a zároveň úřední překlady. Neváhejte a poptejte nás s vaším dokumentem a obratem získáte konkrétní cenovou nabídku.