Oslava státních svátků není nic výjimečného ani v Maďarsku. Některé z nich jsou křesťanského původu, jiné oslavují státnost.
Nový rok – 1. ledna
Oslavy Nového roku jsou tradičně spojeny s dobrým pitím, jídlem a příjemnou společností. V Maďarsku si potrpí na pořádné uctění konce starého roku a oslavy začínají klidně již odpoledne. K ránu následujícího dne si většina lidí užívá pracovní volno a sbírá síly pro vykročení do nových povinností v následujícím kalendářním roce.
Vypuknutí revoluce 1848 – 15. března
Jedná se o jednu z největších evropských revolucí v dějinách. V ostatních zemích Rakouska – Uherska se jednalo pouze o nepokoje, které byly včas potlačeny, ale na území Maďarska přerostl tento problém ve válku o nezávislost. Překlady z maďarštiny hovoří o předložení 12 revolučních požadavků Uherskému sněmu. Snaha o maďarskou revoluci však nebyla úspěšná a mnoho vlastenců přišlo v bojích o život. Dnes je tento den připomínám vyvěšováním vlajek a vzpomínku na hrdinství minulých generací.
Velikonoční pondělí
Jak říkají překlady z maďarštiny, velikonoční svátky jsou oslavou lidových tradic. Svátky se ctí hlavně na vesnicích a v menších 
městech. Součástí slavností jsou koncerty, příprava chutného tradičního jídla, malování vajec a zábava pro děti, které vajíčka následně hledají ukrytá po domě a na zahradě.
Přímo během Velikonočního pondělí kropí chlapci dívky parfémem nebo vodou a koledují. Odměnou jim jsou malovaná vajíčka, speciální dobroty, velikonoční šunka a nechybí ani poctivá pálenka. Řada významných míst se v tuto dobu převléká do slavnostního hávu a návštěva Maďarska stojí o velikonočních svátcích za to.
Svátek práce – 1. května
Kromě oslavy svátku práce, kdy je volný den, který je často využíván pro demonstrace a snahu o změnu aktuální pracovních podmínek, se jedná i o datum, kdy Maďarsko vstoupilo do Evropské unie. Překlady z maďarštiny říkají, že na tento den často připadají klidné aktivity využívající volný den v práci, jsou vyvěšeny vlajky a občas se objeví demonstrace.
Svatodušní pondělí – 5. června
Svatodušní pondělí neboli Letnice představuje vrchol velikonočních oslav. Každoročně připadají na 50. den po Božím hodu Velikonočním. Probíhají zvláštní mše a oslavuje se opravdový příchod teplých a slunečných dní.
Den samostatného státu – 20. srpna
Oslava vzniku samostatného státu je další maďarskou oslavou státnosti. Tradičně se vyvěšují státní vlajky a probíhají oslavy. Většina lidí hlavně oceňuje volný den, kdy nemusí jít do práce a mohou se v klidu věnovat svým povinnostem.
Vypuknutí revoluce 1956 – 23. října
Tento státní svátek si připomíná významnou událost maďarského povstání. Jednalo se o celonárodní povstání proti stalinistické diktatuře a nesouhlas se sovětskou okupací. Celá akce vypukla 23. října a její začátek byl zpočátku klidnou demonstrací, která však přerostla v masivní odpor obyvatelstva proti komunistickému režimu. Maďarové se snažili tvrdě bojovat a chtěli, aby byl převrat úspěšný. Bohužel se jim to nepovedlo a více než dalších 30 let nesměla o této události padnout zmínka. Překlady z maďarštiny tak jasně zmiňují, že o oslavu státního svátku se jednalo až od roku 1989.
Svátek Všech svatých – 1. listopadu
V tento den se konají speciální bohoslužby a lidi uctívají nejenom všechny svaté, ale i své zemřelé předky. Chodí se na hřbitovy, kde se pokládají květiny a zapalují svíčky.
-
svátek vánoční – 25. prosince
Štědrý večer je plný tradic a dodržování zvyků. Překlady z maďarštiny například říkají, že dárky si rodiny předávají před večeří a následuje hodina klidu a rodinné pohody. První svátek vánoční je tradičně spojen s návštěvami kostela a obcházením příbuzných, kteří se scházejí nad prostřenými tabulemi s dobrým jídlem.
-
svátek vánoční – 26. prosince
Druhý svátek vánoční není jenom dalším z řady podobných svátků, ale jedná se o výjimečný den, protože svátek slaví Štěpán, což bylo jméno zakladatele Maďarska. Už jen z tohoto důvodu se jedná opravdu o řádný celonárodní svátek, který se vymaňuje pouze ze své církevní podstaty.