Argentina je poměrně malou zemí. Když se někoho zeptáte, jestli zná nějakého argentinského malíře, odpovědi se pravděpodobně nedočkáte. Pojďte se tedy podívat na dvě poměrně známá jména lidí, kteří se řadí právě mezi argentinské malíře.
Lucio Fontana
Lucio Fontana byl malířem argentinského původu. Narodil se v roce 1899 a zemřel v roce 1968. Kromě malování se věnoval i sochařině. Jeho otec byl italského původu, který emigroval do Argentiny. Matka byla argentinskou herečkou. Překlad ze španělštiny také mluví o tom, že se poměrně brzo Fontanovi rodiče rozvedli a otec syna poslal do Itálie. Bydlet začali v Miláně, kde studoval na technickém institutu, což nemělo příliš společného s uměním. Poté sloužil v první světové válce a po jejím skončení se stal vystudovaným inženýrem. Po dokončení prvních studií se vrhl na studium Akademie umění v Miláně. Po dokončení dvouletého studia se na několik let vrátil zpátky do Argentiny, kde se věnoval hlavně sochařině. V Argentině si otevřel svou dílnu a zúčastnil se několika výstav. Když se mu dařilo, tak ho bohužel zastihla rána v podobě smrti jeho matky. Z počátku se řadil mezi realistické umělce a později se jeho styl vyvinul směrem k avantgardě. K sochařině postupně stále více přidával malbu a vstoupil do sdružení abstraktních umělců v Itálii, kam se znovu vrátil z rodné Argentiny. O pár let později se zase vrátil do Argentiny, kde založil uměleckou akademii. Ovšem o pár let později se po smrti svého otce zase vrátil zpět do Itálie. Tam založil další umělecké hnutí.
Tvorba Lucia Fontany se proslavila hlavně až po skončení druhé světové války. S oblibou propojoval malířství a sochařství a uznával prostorovou koncepci. Říkal, že všechny prvky mají být sjednoceny. Překlad ze španělštiny hovoří o propojení tvaru, barvy, zvuku, pohybu a prostoru. Zkrátka všechny komponenty díla mají být v dokonalém souladu. Jeho díla byla na mnoha výstavách, jako například v Miláně, Paříži, Římě, Amsterdamu a podobně. Vytvořil také mnoho uměleckých manifestů buď samostatně, nebo ve spolupráci s jinými umělci. Své obrazy občas prořezával, aby jim propůjčil plasticitu, hloubku a další příběh. Celkový koncept byl tedy něco zcela jiného a je krásně vidět, jak od realismu přešel k plné avangardě a stal se tak předním představitelem daného stylu v Argentině.
Prilidiano Pueyrredón
Prilidiano Pueyrredón byl slavný argentinský malíř, který se narodil v roce 1823 a zemřel v roce 1870. Kromě malování vystudoval také inženýrství a pracoval jako architekt. Byl jediným synem v rodině, takže rodiče do něj vkládali velké naděje. Překlad ze španělštiny říká, že měl to štěstí a narodil do dobře zabezpečené rodiny generály a šlechtičny, takže si mohl dovolit studovat to, o co měl zájem. Po dokončení základní školy se tedy vydal na studia do Paříže, kam později i rád cestoval. Místní kultura se mu stala velkou inspirací, kterou přinesl i do Argentiny. Nějaký čas pobýval také v Brazílii v Riu de Janeiru. Když se natrvalo vrátil zpět do Argentiny, byl již slavný, ale bohužel také nemocný. Portrétovat se od něj nechali tehdejší slavné osobnosti a šlechta. Mezi lety 1850 až 1860 vydělal za obrazy nejvíce. Z tohoto období se zachovalo dokonce 233 obrazů, což je značné číslo. Překlad ze španělštiny jmenuje originální názvy některých jeho děl, jako například portrét Santiaga Calzadilly, portrét Alejandra Diaze a další.
Tvorba Prilidiana Pueyrredóna se vyznačuje skvělou prací s jemným světlem. Kromě portrétů a obrazů na objednávku rád zpracovával témata všedního života. Podle svého typického stylu, který je patrný snad na všech obrazech, je označován jako představitel uměleckého směru zvaného kostumbrismus, který se objevuje v Latinské Americe a zachycuje všední život v zajímavých obrazech. Překlad ze španělštiny uvádí některá jeho známá díla, jako například Koupel, Zastavení v poli, Les Palermo, Pobřeží Rio de Plata, Neděle na předměstí San Isidro a další.