Polsko není tradičním centrem umění, takže i místní umělci neměli příliš jednoduchý život. Řada z nich zakusila útrapy druhé světové války, což se spolu s osobními tragédiemi odrazilo na jejich tvorbě. Možná i díky tomu se můžeme při pohledu na obrazy polských mistrů na chvíli zastavit a přemýšlet, co je sdělením jejich díla.

Zdzisław Beksiński

Zdzisław Beksiński byl polským malířem žijícím mezi lety 1929 až 2005. Narodil se v městě uprostřed jižního Polska a vlohy pro malování pravděpodobně zdědil po mamince, která občas kreslila a malovala akvarelem. Nestudoval však na žádné umělecké škole, ale přihlásit se na studium architektury na Technické univerzitě v Krakově. Po skončení studií pracoval jako vedoucí stavby, ale tato práce mu vůbec nesedla a nebavila ho. Začal tedy hledat jiným zájem, kterým se stala právě umělecká tvorba. Zajímal se o malbu, sochařství a také uměleckou fotografii. Na poloviční úvazek se stal designérem autobusů v továrně Autosan a jak říká překlad z polštiny, ve volném čase se věnoval svému zapálení pro umění, které se snažil kultivovat a dále rozvádět po technické i obsahové stránce. Zdánlivě klidné období jeho života se však mělo radikálně obrátit vlivem rodinné tragédie, kdy zemřela jeho žena Sofie a o rok později ho zasáhla další těžká rána v podobě sebevraždy syna Tomasze.

Tvorba Zdzisława Beksińského je typická svou hrubostí a ostrou prací se světlem. Jeho obrazy bývají poměrně kontrastní a výrazné s použitím lehce potemnělých odstínů barev. On sám svá díla nijak nepojmenovával, takže otázku interpretace ponechával z velké většiny na obdivovatelích a kriticích. Ti jeho dílo označovali za hrubé, surové s hororovými prvky. Překlad z polštiny nás však přivádí k faktu, že malíř sám některé své malby prý považoval za veselé až humorné. Jisté je, že při pohledu na jeho díla se zamyslíme, co je jejich skutečným smyslem. Téměř každý z jeho obrazů má specifickou atmosféru, která je originálně technicky zajímavě zachycena. Některá jeho díla jsou vystavena v muzeích v Polsku.

Balthus

Balthus neboli celým jménem Balthasar Klossowski de Rola z polské rodiny se narodil ve Francii v roce 1908. Jeho otec pocházel z pruského šlechtického rodu, proto má malíř tak zajímavé jméno. Matka byla z Varšavy, ale jeho rodina byla právě kvůli pruskému původu nucena přesídlit z Polska do jiné země. Vybrali si tedy Francii, která se stala Balthusovým novým domovem i sídlem pro většinu tvorby. Problém rovněž znamenala i část židovského původu. Jeho rodina se poměrně rychle dostala do francouzských uměleckých kruhů. Po první světové válce však museli přesídlit do Berlína a celý jejich majetek byl zkonfiskován. Překlad z polštiny říká, že Balthus se později vrátil zpět do Francie, odkud za čas přesídlil do Švýcarska. Při své poslední návštěvě Polska byl oceněn čestným doktorátem Vratislavké univerzity.

Dílo Balthasara Klossowski de Rola se nese ve znamení figurálnosti s důrazem na kvalitní technické zachycení. Moderní směry si ho příliš nezískali a vyznával spíše klasickou tvorbu. I přesto, že nenásledoval dobové módní umělecké směry, tak se mu poměrně značně dařilo a jeho tvorba byla kladně přijímána i ve vysokých kruzích. Jeho oblíbenými náměty byly nejrůznější žánrové scény, a malba krajiny. Často se dá v jeho obrazech nalézt jisté tajemno, případně nádech erotična. Vystavoval hned na několika výstavách. Mezi jeho známé obrazy patří například olej na plátně Dívka v zeleném a červeném, Týden čtyř čtvrtků, Selský dvůr v Chassy, Akt z profilu, Malíř a jeho model, nebo Velká kompozice s havranem, což je olej na plátně o fascinujícím rozměru 200 na 150 centimetrů. Motiv je prý inspirován Edgarem Allanem Poem. Seznam výstav také čítá nejrůznější země, jako například Francii, Itálii a USA. Není tedy pochyb, že šlo o umělce světových kvalit a ocenění. Kromě malby se věnoval také scénografii.