„Jak se řekne v češtině august nebo proč říkáte září, když v ostatních jazycích je to více méně „stejné“?“ Otázka, která se v pravidelných intervalech opakuje na cestách po většině západních zemí Evropy. Také na Slovensku je Október a nikoliv říjen a také tam často padají otázky, proč se my Češi zase vymykáme.
Pro srovnání …
- Česky: leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec
- Anglicky: January, February, March, April, May, June, July, August, September, October, November and December.
- Německy: Der Januar, Februar, März, April, Mai, Juni, Juli, August, September, Oktober, November, Dezember
- Španelsky: enero, febrero, marzo, abril, mayo, junio, julio, agosto, septiembre, octubre, noviembre, diciembre
A tak bychom mohli v nejrůznějších jazykových mutacích pokračovat skoro donekonečna. Pojďme se však podívat proč to tak je, čímž nám nezbývá nic jiného než se vrátit na úplný začátek. Názvy měsíců, které my nepoužíváme, pocházejí z latinského jazyka a jedná se o již trochu upravené verze jmen bohů a bohyň Januar = Janus, März = Mars, Mai = Maia, Juni = Juno) a římských císařů (Juli = Julius Caesar, August = Augustus). Ohledně měsíců April a Februar je to trošičku komplikovanější. Februar pochází podle všeho z februare‚ což znamená „čistit, resp. očistit se“, protože tento měsíc jako poslední v starořímském kalendáři, byl měsícem očistných rituálů. U názvu měsíce April není jisté, proč se tak skutečně jmenuje, ale je možné, že si svůj název zasloužil ve smysl „opět, zase, následně“ a to ve významu, že se jedná o první následný měsíc označovaný ve starořímském kalendáři.
Proč se měsíce v češtině nazývají jinak?
Důvod je prostý, v našem jazyce se silněji prosadil slovanský vliv.
- leden – je nejstudenější měsíc a tvoří se ledy
- únor – led se v tomto měsíci noří, láme a puká
- březen – zvířata jsou březí nebo jde o čas bříz
- duben – duby začínají pučet
- květen – poprvé tento výraz v roce 1805 použil Josef Jungmann (dříve to byl máj)
- červen – vyjadřuje načervenalost plodů, to však platí i pro následující měsíc
- červenec – krom výše uvedeného je zde možný základ červec (brouk)
- srpen – vrcholí žně, používá se srp
- září – podzimní říje zvěře, ale i zde to platí pro další měsíc
- říjen – podzimní říje zvěře
- listopad – opadávání listů ze stromů
- prosinec – základ poukazuje na souvislost se siný, tj. bledý nebo šedý (tento měsíc se vyznačuje těmito bledými barvami)
(zdroj: https://kalendar.beda.cz/puvod-jmen-mesicu-v-roce)
Abychom však neusnuli na vavřínech, je potřeba na závěr ještě zmínit, že také Němci se ve své hluboké historii pokusili názvy měsíců poněmčit. Karel Veliký (768-814) hledal ekvivalenty k jejich latinským názvům, čímž došlo ke vzniku naprosto nových slov a my snad jen můžeme být rádi, že se nová slova neujala. Překlady do němčiny by pak byly ještě delší, než jak je známe. 🙂
- Januar = Wintarmanoth (der Winter ist also auf den Januar verschoben)
- Februar = Hornung, die Bezeichnung gab es vorher schon
- März = Lentzinmanoth (Lenz = Frühling)
- April = Ostermanoth (offensichtlich steckt in dieser Bezeichnung Ostern)
- Mai = Winnemanoth (winna = Weide, wird später zu Wonne umgedeutet)
- Juni = Brachmanoth, die Bezeichnung gab es vorher schon
- Juli = Heuuimanoth, die Bezeichnung gab es vorher schon
- August = Aranmanoth (aran = Ernte)
- September = Witumanoth (witu = Holz)
- Oktober = Windumemanoth (windema = Weinlese)
- November = Herbistmanoth (herbist = Herbst)
- Dezember = Heilagmanoth (heilag = heilig)
(manoth znamená měsíc)
(zdroj:https://derzwiebel.wordpress.com/2019/03/26/januar-februar-maerz-april-woher-kommen-unsere-monatsnamen/)
Doufáme, že se vám toto historicko-lingvistické okénko líbilo, a kdybyste potřebovali přeložit nejen názvy měsíců, tak se na nás obraťte a my vám rádi pomůžeme.