Skandinávské příběhy mají svou typickou atmosféru. Hodně se potkáváme s obry a kouzelnými postavami. Jakmile se začnete do některého z norských příběhů, jistě si všimnete nezapomenutelného pocitu, který ve vás vyvolává. Norové jsou proslulí svým vřelým vztahem k životnímu prostředí, což se často také objevuje v pohádkových příbězích a nejrůznějších vyprávěních nejenom pro děti.
Známé skandinávské příběhy
Pro potěšení ze zajímavých skandinávských příběhů je vhodné přečíst si příběhy z knihy, které obsahuje sbírku nejrůznějších pohádek. Vhodnou ukázkou je například kniha Foklór a legendy ze Skandinávie. Sbírka obsahuje 28 krásných příběhů, které pochází ze Švédska, Dánska a Norska. Autorem je Charles John Tibbitts a kniha byla vydána v roce 1890. Překlad z norštiny v případě této knihy existuje hlavně do angličtiny, ale jednotlivé příběhy jsou dostupné i v jiných jazycích.
Mezi norské příběhy uvedené v této sbírce patří například Jídlo z Frothi, Nábytek trpaslíků nebo Gudbrand.
Další a o poznání větší sbírkou norských pohádkových příběhů je kniha s názvem O obrovi, který neměl srdce v těle – Norské pohádky. Uvnitř na více než 500 stranách najdeme úctyhodnou sbírku více než 100 pohádkových příběhů, které se vypráví v Norsku. O sbírku se postarali Peter Christen Asbjornsen a Jorgen Moe, kteří se do tvorby pustili inspirováni skvělým dílem bratří Grimmů. Překlad z norštiny u této obsáhlé a výborné knihy pro sbírku pohádek na čtení před spaním se postarala překladatelka Jana Vrbová.
Krásné norské pohádky
Kdo by se chtěl pustit do čtení většího množství krásných norských pohádek, může si najít až 70 překrásných příběhů. Řada z nich je moderněji přepsaná, aby se lépe četla. Můžeme se setkat s příběhy, jako jsou například Chlapec, který přišel k severnímu větru, Pravdivý a lživý, Kohoutek a slepice, Palačinka, Tři silné vlny, Otec rodiny, Lord Petr, Dvanáct kachen, Tři princezny v Modré hoře a podobně. Můžeme si všimnout, že v příbězích poměrně často vystupují zvířata a objevují se souvislosti s typickou přírodní krajinou. Překlad z norštiny je v případě některých příběhů také velmi pěkný a líbivý.
Jednou z pohádek je například příběh Ovce a prase, kteří si založili dům. Pohádka vypráví o tom, že se potkali prase s ovcí a ovce praseti prozradila, že se ho lidé chystají sníst. A tak se spolu rozhodli, že si postaví dům v lese, aby je lidé nechytli a nesnědli. Během cesty je potkávala další zvířata, jako například kohout, zajíc nebo husa. Vždy jim řekli, že se doma měli dobře, ale že už s lidmi nechtějí být, protože je pouze využívají. Nakonec je potkal vlk, který s nimi chtěl žít v sousedství a doporučil jim, aby si postavili komín. Tak se zvířátka vydala za místními kováři. Jenže ti je chytili a nebohé prase snědli.
Na příběhu je vidět, že ne všechny norské pohádky mají dobrý konec. Někdy je překlad z norštiny zajímavý, ale bohužel s nepříliš šťastným koncem. To je také jeden z prvků, který je typický pro skandinávskou tvorbu. Příkladem za všechny mohou být drsné pohádky dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena. Sever je zkrátka krutý a byla by chyba neučit to děti již od samého začátku.
Norští spisovatelé knížek pro děti
Aktuálně stále tvořícím spisovatelem, který se zaměřuje na literaturu pro děti a mládež, je Jostein Gaarder. Mezi jeho díla, která mají již vydaný překlad z norštiny, patří například Žabí zámek, Tajemství karet, Kouzelný kalendář, Loutkař, Hrad v Pyrenejích a další. Jde o oblíbeného autora, jehož díla jsou překládána i do jiných jazyků a mají úspěch u čtenářů. Za svou tvorbu dostal také několik ocenění.
Norskou spisovatelkou knížek pro děti byla také Torill Thorstad Haugerová, která napsala strhující příběhy o Vikinzích. Překlad z norštiny mají její knihy Unesení Vikingy, Útěk před Vikingy, Sigurd Drakobijec a další. Věnovala se i románové tvorbě pro dospělé a je držitelkou několika ocenění.