Pohádkové příběhy se ve Francii šířily hlavně díky ženám, které jednotlivé povídky sbíraly a pohádky si vzájemně vyměňovaly během setkání v salónech. Zajímavé je, že jejich sešlosti většinou probíhaly bez přítomnosti mužů, takže si vyměňovaly i příběhy, které by bylo nevhodné říkat v mužské společnosti.
Historie pohádek ve Francii
Při sešlostech dam v rámci salónních akcí vzniklo také souborné dílo Staré francouzské pohádky. Sbírku několika nejoblíbenějších příběhů sepsala Comtesse de Ségur v roce 1920. Kniha obsahuje 5 dlouhých příběhů – Princezna Rosette, Blondine, Bonne-Biche, Beau-Minon, Malá šedá myš a Ourson. Každý z příběhů je rozčleněn na kapitoly.
Pohádkové francouzské příběhy nebyly vyprávěními pro děti z chudých rodin. Hodně oblíbené byly hlavně ve vyšších kruzích, kdy se velké oblibě těšily na dvoře Ludvíka XIV. Právě na jeho podnět vznikla sbírka klasických a oblíbených francouzských pohádek, kterou zpracoval Charles Perrault. Příběhy jsou natolik oblíbené, že najdeme překlad z francouzštiny do mnoha dalších jazyků. Z pohádkových příběhů se také často čerpá pro vytváření dvojjazyčných knih, což je i tento případ. Pokud si chcete procvičit francouzštiny a přečíst svým dětem nové pohádkové příběhy, mohla by to být správná cesta. V příbězích nacházíme mystickou atmosféru, kouzla, víly a zázraky. Překlad z francouzštiny u těchto pohádkových příběhů nám odhalí strhující detaily, které dělají zajímavé i tak zdánlivě obyčejné věci, jako je například cestování. Po cestě se totiž může udát nový příběh a hrdinové potkávají fantastické věci.
Známé pohádkové příběhy
Mezi populární francouzské pohádkové příběhy, které se dočkaly i celé řady jiných filmových či knižních zpracování, patří například Spící krasavice, což je známý příběh o Růžence. Dále zde najdeme například ikonický příběh Kocour v botách. Překlad z francouzštiny existuje také pro pohádku Kráska a zvíře. Francouzské příběhy pro děti dále obsahují například Červenou Karkulku, Malou dobrou myš, Okouzlující hodinky, Georgic a Merlin a další příběhy.
Francouzské bajky
Do klasického francouzského folklóru a typické literatury patří také bajky. Sem můžeme zařadit dílo od spisovatele La Fontaine, který je autorem celé řady zajímavých příběhů. Jedná se například i příběhy Opice a kočka, Opice a leopard, Člověk a jeho obraz, Dívka oblečená v kůži lva, Stará kočka a mladá myš, Hádka psů a koček, Kočka a dva vrabci a mnohé další. Hned je jasné, že ve většině případů jde o typické bajky, kde v hlavní roli vystupují zvířata. Příběhy v sobě ukrývají nějaké ponaučení, moudrost, nebo prozření na základě vyřešení dané situace. Překlad z francouzštiny v případě bajek je dobré vést opatrně, aby vyzněly i drobné detaily a příběh byl kompletní. V zásadě však jde o vhodnou literaturu pro děti, protože v ní mohou najít zábavu i ponaučení.
Francouzští spisovatelé literatury pro děti
Ne vyloženě pohádkovým a lidovým příběhem, ale přesto populární četbou, jsou Nehody malé Žofie. Sepsala je hraběnka Sophie de Ségur. Překlad z francouzštiny zatím existuje bohužel pouze jeden a to v podání Nory Kinské. Jde o příběhy malé Sofie, která žije v bohaté aristokratické rodině a vyvádí nejrůznější lumpárny. Jenže většinou se nesetkává s pochopením a členové rodiny jsou k ní často chladní a odměření. I tak ale v příbězích nechybí humorné prvky, díky kterým se dílo těší popularitě dodnes a má dokonce své filmové zpracování.
Dalším příběhem pro děti od francouzského spisovatele jménem Jean de Brunhoff je Příběh malého slona Babara. Vypráví o osudu slůněte, kterému lovci zabili maminku, a nyní se musí sám potýkat s nástrahami džungle. Slůně Babar nakonec odchází do města, kde ho vychová stará žena. Vrací se a stává se králem džungle. Jednoduchý příběh se postupně rozvinul a překlad z francouzštiny nám dává jasně najevo, že jsou přítomna i další pokračování. V Francii se jednalo o příběh, který si hned získal pořádnou fanouškovskou základnu a probudil nadšení ve velké spoustě nejenom dětí, ale i dospělých, kteří ocenili dynamicky personifikovaný příběh slůněte s nešťastným osudem.