Irská kultura se značně proplétá s uměním Velké Británie. Najdeme však několik ryze irských sochařů, jejíchž tvorba se nesmazatelným písmem zapsala do historie této ostrovní země.

John Edward Carew

Jedním ze známých irských sochařů je například John Edward Carew. Překlad z angličtiny říká, že se narodil v roce 1785 a zemřel v roce 1868. Proslavil se hlavně vytvořením bronzového panelu, který je na spodní části Nelsonova sloupce na Trafalgarském náměstí ve Velké Británii. Jeho otec byl kameníkem, takže se už od svého raného věku učil zacházet a pracovat s kamenem. Vyučil se sochařem a díky svému talentu již od začátku získával poměrně zajímavé zakázky. Stalo se však, že nebyl spokojený s tím, kolik dostával za svá díla zaplaceno. A tak se pokoušel soudit o další peníze.  Jeho nejlepší díla byla vystavována u Královské akademie. Ke konci svého života bohužel přicházel o zrak, což značně znemožňovalo jeho uměleckou tvorbu.

Překlad z angličtiny zmiňuje i několik jeho děl a charakteristiku tvorby. Šlo o šikovného a univerzálního sochaře, který si dokázal hravě poradit s různými motivy. Vytvořil například několik soch s neoklasicistními náměty. Šlo o díla s názvy Arethusa, Adonis a Medvěd, Falconer nebo Prometheus a Pandora. Jeho pestrá tvorba i sochařský styl byly velmi oceňovány a dočkal se uznání už za svého života. Jmenovitě můžeme zmínit ještě sochy Henryho Grattana, Edmunda Keana či sira Richarda Whittingtona.

Anne Acheson

Dalším zvučným jménem mezi sochaři je tentokrát sochařka se jménem Anne Acheson. Překlad z angličtiny říká, že se narodila v roce 1882 a zemřela v roce 1962. Měla tu příležitost studovat na Belfatské škole umění a později pokračovala dokonce na Královskou vysokou školu umění. Za svou kariéru se její díla vystavovala na více než 22 výstavách, což je opravdu slušné číslo. Stejně jako osudy mnoha milionů lidí, i ten její byl poznamenán světovými válkami. Během první světové války se Anne přidala k dobrovolníkům, kteří pomáhali s ošetřováním zraněných vojáků. Pomocnou rukou přispěla i během druhé světové války, kdy se velmi hodily její schopnosti inženýrky. Dále pracovala také pro Červený kříž a snažila se co možná nejvíce pomoci. Měla srdce na správném místě a dokázala to dát řádně najevo. Za své zásluhy získala Modrou plaketu

Co se týká její tvorby, patřila mezi talentované irské sochaře. Mezi jejími díly nacházíme portréty, sošky, ale například také zahradní figurky. Překlad z angličtiny říká, že i řada jejich děl byla inspirována jejími zkušenostmi ze světových válek. Hodně inspirace posbírala například v Paříži, kde stála i za jedním velmi důležitým vynálezem, kdy v podstatě použila sádru pro zafixování zlomené nohy. Mezi její známá díla patří například Pixie, socha skřeta, Zloděj, Matka a dítě, Fontána, Posvátný býk, Veverka, Nymfa a další.

John Francis Kavanagh

Třetím irským sochařem je John Francis Kavanagh, který se narodil v roce 1903 a zemřel v roce 1984. Narodil se do rodiny vojáka a vlivem nešťastné náhody měl v dětství nepříjemnou nehodu, kdy si poranil páteř a po celý svůj život chodil s pomocí holi. Možná to ale byl jeho osud, protože překlad z angličtiny říká, že během svého zotavování vytvořil první hliněné sošky a toho umění si ho naprosto získalo. Jeho talent nezůstal bez povšimnutí a tak se vydal studovat školu umění v Corku a později nastoupil na Uměleckou školu v Liverpoolu. Za své velmi dobré výsledky získal stipendium na Královskou akademii v Londýně. Zde studoval sochařství pod vedením zvučných jmen britské umělecké scény. Studia úspěšně dokončil a získal diplom.

Co se týká jeho umělecké tvorby, na svém kontě má několik velice oceňovaným a nádherných monumentálních soch. Je autorem například sochy Thomase Burkeho. Vytvářel také busty, kdy za zmínku stojí například velmi povedená busta kardinála Hinsleyho. Řada jeho děl je vystavena v Královské akademii, jde například o sochy Tanec hodin, Madonna a dítě, Talbor, Ruský rolník, Cora Ann a další.