Švédsko je typickou severskou zemí plnou pohádek o trollech a dalších stvořeních, jaká žijí v horách a dokážou přežít v chladných zimních podmínkách. Nabízí také velmi nadané sochaře, jejichž práce určitě stojí za zmínku. V článku se o třech z nich zmíníme.
Pierre Hubert L’Archevêque
Pod jménem Pierre Hubert L’Archevêque, které nezní typicky švédsky, se ukrývá významný švédský sochař, který byl i ředitelem švédské akademie umění. Překlad ze švédštiny uvádí informaci, že se narodil v roce 1721 a zemřel v roce 1778. Jeho velkým učitelem byl Edmé Bouchardon a velkou část svých studií strávil ve Francii v Paříži. Poté na čas zavítal i do Říma.
Věnoval se hlavně figurální tvorbě a na svém kontě má mnoho významných soch. Je autorem například velké jezdecké sochy Gustava II. Adolfse ve Stockholmu či monumentální sochy Gustava Vasy před palácem Riddarhus. Dostával velmi dobré zakázky a získal uznání už za svého života. Odměnou mu bylo i vysoké postavení jako ředitel národní akademie umění. Kromě toho zhotovil i několik bust, kdy ztvárnil například Jonase Alströmera či Olofa von Dalina. Zhotovil také oltářní výzdobu v zámeckém kostele. Byl velmi nadaným a všestranným sochařem, který se nesmazatelně zapsal do historie. Jeho díla jsou k vidění v Národním muzeu ve Stockholmu či v muzeu Gothenburg.
Ise Morssing
Dalším švédskou sochařkou je Louise „Ise“ Morssing. Narodila se v roce 1878 a zemřela v roce 1969. Byla uznávanou a významnou švédskou sochařkou, výtvarnicí a scénografkou. Umění studovala na škole ve Stockholmu. Překlad ze švédštiny říká, že na studijní cesty se vypravila do Dánska, Německa, Rakouska, Anglie či Francie. Načerpala tak opravdu velké množství inspirace pro svou tvorbu. Jejím manželem se stal architekt, což je svým způsobem také umělecké povolání. Louise se ukázala jako velmi všestranná umělkyně, protože za svůj život pracovala v různých oborech. Vyzkoušela si malířství i sochařství. Obě tyto schopnosti skvěle spojila například ve vyřezávaných portrétech, které patří mezi její významná díla.
Vzhledem ke svému univerzálnímu talentu vytvořila mnoho zajímavých děl. I díky svému manželovi se dostala k zakázkám, kdy zdobila budovy drobnými sochařskými detaily či uměleckou malbou. Své tvorbě se věnovala ve vlastním studiu v Paříži. Právě zde se k ní totiž dostávaly velmi zajímavé zakázky, jako například vytvoření scénických kostýmů. Své studio velmi zbožňovala a toto období svého života označovala jako to vůbec nejlepší. Překlad ze švédštiny uvádí, že se účastnila několika výstav, kde získala mnohá ocenění.
Gert Marcus
Třetím švédským sochařem je Gert Marcus, celým jménem Gert Olof Marcus, který se narodil v roce 1914 a zemřel v roce 2008. Kromě sochařství se věnoval také malířství. Narodil se do dobrých poměrů, protože jeho otec byl právník původem z Německa. Byl však židovského původu, takže musel z Německa uprchnout. Většinu svého života strávil ve Švédsku, ale překlad ze švédštiny také uvádí, že pracoval ve Francii nebo v Itálii. Sám o sobě rád říkal, že nepatří do žádného konkrétního směru. V jeho práci vidíme typické moderní prvky, kdy kombinoval různé techniky. Za opravdu výborné umělecké úspěchy získal dokonce královské ocenění od švédského krále v podobě Medaile prince Eugena.
Překlad ze švédštiny uvádí i mnoho jeho známých děl. Za zmínku určitě stojí například návrh interiéru stanice metra ve Stockholmu. Další jeho významnou prací je mozaika na zdi v kapli Svatého Michaela v Moru. Na kontě má opravdu dlouhý seznam prací, z nichž většinu najdeme právě ve Švédsku. Vytvořil například sochu Tři jednotky v parku v Izraeli, mramorovou sochu Kruhová expanze či originální kombinaci s plexisklem s názvem Barevné vzdálenosti a Tři kroky od neznámého. Pracuje s abstrakcí, geometrickými útvary a jeho předností je zvládání různých materiálů. V galerii jeho děl najdete například díla pracující s geometrickými tvary s názvy jako například Tělo a linka, Tělo a povrchy, Rozšíření kruhu, Vnitřní sdílení a další.