Slovensko je naším blízkým sousedem, ale zkuste se zamyslet, jaká znáte slovenské sochaře? Ti sečtělejší možná vymyslí několik jmen, ale ostatním napovíme třeba v tomto článku, kde zmíníme rovnou tři významné slovenské sochaře, jejich životní příběhy a tvorbu.
František Gibala
Jedním z významnějších slovenských sochařů je například František Gibala. Narodil se v roce 1912 a zemřel v roce 1987. Působil hlavně ve východní části Slovenska. Jeho otec zemřel během 1. světové války, takže společně s matkou a sourozenci dále žili ve skromných poměrech. Ve studiu pokračoval v Čechách, kde se věnoval studiu kamenosochařství. Jak říká překlad ze slovenštiny, později se stal i členem Spolku slovenských umělců. Podniknul cestu do Paříže a dále působil v Bratislavě a Prešově. Po čase se spolu s matkou přestěhoval na stálo do Bratislavy.
Mezi jeho díla patří několik monumentálních soch a portrétů. Za své zásluhy a sochařské umění byl v roce 1972 oceněn titulem Zasloužilý umělec. Překlad ze slovenštiny také zmiňuje, že existuje film o jeho životě. Hodně jeho sochařských děl se nachází na Slovensku. Vytvořil mnoho pamětních desek a podílel se na tvorbě několika pomníků. Zaměřoval se také na busty a sousoší. Mezi jeho známá díla patří například sousoší Cyrila a Metoděje, sousoší Osvobození, socha Ľudovíta Štúra, alegorie Zima, Útěk z hořící vesnice, Návrat do vypálené obce a další.
Vladimír Kompánek
Dalším známým slovenským sochařem je například Vladimír Kompánek, který se narodil v roce 1927 a zemřel v roce 2011. Ke studiu umění se dostal na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde se naučil základům sochařství a malířství. Se svou tvorbou a činností patřil do umělecké Skupiny Mikuláše Galandy. Dokonce se i on sám podílel na jejím vzniku.
Nejvíce se proslavil během svého sochařského období, kdy se věnoval tvorbě skulptur. Jako hlavní materiál používal kvalitní dřevo. To skvěle ladilo s vyobrazovanými motivy, kdy se pouštěl hlavně do zachycování venkovských motivů a archetypálních soch. V jeho dílech se promítají ochranné motivy s obrazy domova. Překlad ze slovenštiny říká, že používá formy z prostředí, které následně zakomponuje do svých děl. Mají tak specifickou atmosféru a dá se poznat specifický rukopis autora. Překlad ze slovenštiny nabízí i zajímavost, že byl v roce 1972 registrován jako jeden z agentů StB.
Jozef Kostka
Za významného umělce a zakladatele moderního slovenského sochařství je považován Jozef Kostka. Narodil se v roce 1912 v Stupavě a zemřel v roce 1996. Nejdříve se vyučil hrnčířem v dílně svého strýce. Tato dovednost se mu později hodila i v sochařské tvorbě. Aby se zdokonalil, vypravil se na studia do Prahy, kde navštěvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Po dokončení studií v Praze se rozhodl pokračovat a tentokrát studoval na prestižní umělecké škole v Paříži. Do vystudování působil jako pedagog. V roce 1949 se dokonce podílel na založení Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě. I díky tomuto počinu se mohlo do profesionální tvorby pustit mnoho slovenských sochařů.
Jozef Kostka se věnoval hlavně figurální tvorbě. Hodně se inspiroval tvorbou Augusta Rodina především při svých studiích ve Francii. Později se však stále více zaměřoval na abstraktnější sochy. Jeho sochy byly výjimečné i díky tomu, že si dokázal do detailů pohrát s materiálem a naplno využít jeho potenciál. I díky svým studiím v zahraničí se dostal k velmi zajímavým zakázkám a úkolům. Vytvořil tak například i mnoho památníků, jako například pomník Vítězství pro Bratislavu či pomník Slovenského národního povstání. Zúčastnil se řady výstav, a jak říká překlad ze slovenštiny, jeho díla měla úspěch. Vystavoval například v Sao Paulu, Bruselu či Benátkách. Za svou tvorbu a přínos slovenské kultuře získal ocenění národní umělec. Mezi další jeho známá díla patří například plastika Slovenské jaro, sousoší Díků či figurální sousoší na Slavíně v Bratislavě. Byl opravdovou osobností své doby a dokázal se s morální čistotou vyrovnat i se změnami režimů a složitými situacemi.