Den vzniku Slovenské republiky – 1. ledna
Oficiální státní svátek oslavuje den, kdy vznikla samostatná Slovenská republika. Stalo se tak po rozdělení Československa. Samotnému rozdělení předcházela řada spekulací a dohadů, jestli k tomu má dojít. Nakonec bylo svoláno usnesení Federální shromáždění o rozdělení federativní republiky a došlo k rozdělení na Českou a Slovenskou republiku, které se staly samostatnými a suverénními státy.
Kromě toho se zároveň jedná i o oslavu Nového roku. Tak to vnímá většina lidí, kteří v noci předtím bouřlivě slavili konec roku starého. Překlady ze slovenštiny říkají, že se většinou jedná o oslavy bohatě doprovázené alkoholem a barevným ohňostrojem. Na Nový rok si lidé dávají předsevzetí, tráví čas s rodinou a připravují se na šťastné vykročení do prvního pracovního týdne.
Zjevení Páně – 6. ledna
Tento den se označuje spíše jako den Tří králů. V ulicích chodí převlečení Tři králové a vybírají peníze, které se následně rozdělují mezi potřebné. Jakmile dojde k vybrání peněz v jednom domě, na dveře jsou napsána tři písmena – K+M+B.
Velký pátek
Během Velkého pátku pomalu vrcholí přípravy na velikonoční víkend. Zdobí se vajíčka, plete se pomlázka a pečou se sladké dobroty.
Velikonoční pondělí
Překlady ze slovenštiny hovoří o tom, že Velikonoční pondělí má podobný průběh jako u nás. Chlapci a muži chodí na pomlázku a za odměnu dostávají vajíčka a panáky s alkoholem. Zajímavostí ale je, že v úterý je takzvané odplatné úterý, kdy na pomlázku chodí děvčata a šlehají na oplátku chlapce. Velikonoční pondělí je tak plné veselých oslav, dobrého jídla a symbolického předávání životní energie v podobě šlehání pomlázkou.
Svátek práce – 1. května
První květen je tradičně vyhrazen pro svátek všech pracujících. Historie této oslavy se píše až do roku 1890 a údajně pochází z Ameriky. A státní svátek se na Slovensku jedná od roku 1919, kdy byl v Československé republice vyhlášen. Dříve, ale i v dnešní době se oslavy často nesou ve znamení demonstrací a snahy o faktické zlepšení podmínek pro pracující.
Den vítězství nad fašismem – 8. květen
Osmý den v květnu je svátkem, který oslavuje velmi důležitý den pro celou Evropu. Jedná se o oficiální datum ukončení 2. světové války v Evropě po kapitulaci Německa. Během tohoto dne jsou vyvěšeny vlajky a k zahlédnutí jsou i průvody.
Panna Marie Sedmibolestná – 15. září
Překlady ze slovenštiny nám říkají, že Panna Marie Sedmibolestná je hlavní patronkou Slovenska. Není se čemu divit, že má svůj vlastní sváteční den. Oslavy probíhají v klidu a jedná se hlavně o klidný den pracovního volna.
Svátek všech svatých – 1. listopad
Křesťanský svátek, který oslavuje všechny svaté, na které se jindy nedostane s oficiálním datem, se připomíná speciálními bohoslužbami a návštěvami kostele. Zároveň se jedná i o den, kdy si připomínáme své zemřelé a vzdáváme jim symbolickou poctu pomocí svíček a květinových dekorací, které se dávají na hroby.
Štědrý den – 24. prosinec
Snad nejvíce oblíbené svátky, na které se celý rok těší hlavně děti. Překlady ze slovenštiny nám přináší pohled do slovanských tradic spojených s těmito svátky. Symbolem hojnosti je plně prostřená vánoční tabule, kde najdeme chutné jídlo doplněné a typické cukroví. Pro zajištění bohatství se pod bílý ubrus dávají mince, které se zde mají nechat po celé svátky. Zajímavé je, že samotná večeře by ideálně měla mít devět chodů. V průběhu večeře musí všichni zůstat u stolu a podává se vánoční oplatka s medem a jablko. Svátečním chodem je ryba a bramborový majonézový salát. Děti se těší, až večeře skončí, aby se mohly pustit do rozbalování dárků, které jim donesl Ježíšek.
První svátek vánoční – 25. prosinec
Boží hod vánoční je den, kdy se navštěvují známí a širší rodina. Rozváží se dárky a rodiny si užívají další společné chutné sváteční obědy. Překlady ze slovenštiny říkají, že se jedná o den, kdy si připomínáme důležité lidi ve svém životě.
Druhý svátek vánoční – 26. prosinec
Na další sváteční den je podobná náplň, kdy se navštěvují rodiny a tráví se společný čas nad dobrým jídlem.