Francie je kulturní zemí plnou známých jmen napříč různými obory. Mají mnoho nádherných kulturních památek a pozornost si jistě zaslouží i místní talentovaní sochaři. V článku si představíte rovnou tři představitele francouzského sochařství.
Auguste Rodin
Prvním jménem je Auguste Rodin. Tento francouzský malíř se, jak říká překlad z francouzštiny, narodil v roce 1840 a zemřel v roce 1917. Je označován jako jeden z největších sochařů 19. století. Narodil se do obyčejné úřednické rodiny. Když se začal objevovat synům talent, rodiče se snažili dopřát mu co možná nejlepší vzdělání. Zpočátku navštěvoval hodiny kreslení, ale na nejlepší uměleckou školu se nedostal. Místo toho se umění dále věnoval jen tak na okraj. Ze začátků jeho kariéry měl normální práci jako řemeslník a umělecké tvorbu vyráběl až ve svém volném čase, což jistě bylo značně vyčerpávající. I přesto se však časem vypracoval a dnes patří mezi zvučná francouzská jména.
V jeho tvorbě jsou patrné vlivy nejenom renesance, ale i gotiky, antiky a exotického orientálního umění. Právě tato jedinečná kombinace dodává jeho dílům na velikosti a nadčasovosti. Pro svou uměleckou tvorbu velmi rád vycházel z přírody a obyčejně kouzelných přírodních krás. Překlad z francouzštiny tak často zmiňuje, že v jeho dílech najdeme jakýsi klid a harmonii vycházející právě z inspirace v uklidňující přírodě. Mezi jeho známé a proslavené sochy patří například sousoší Faun a Nymfa, Kentaurka, Skon anděla, Busta Heleny Nostitzové, Torzo mladé ženy, Taneční studie, Brána pekel a další. Za svůj život vytvořil mnoho soch, které jsou dnes k vidění v muzeích po celém světě. Můžete je tak spatřit například v Paříži, Berlíně, Chicagu, San Franciscu, Petrohradě, Los Angeles, New Yorku, Washingtonu, Tokiu, Buenos Aires a třeba i v Praze, kde strávil nějaký ten čas.
Antoine Bourdelle
Druhým jménem z francouzských sochařů je Antoine Bourdelle. Ten byl téměř vrstevníkem Augusta Rodina a narodil se v roce 1861 a zemřel v roce 1929. Překlad z francouzštiny říká, že se proslavil hlavně svými monumentálními sochami. Jeho otec byl tesařem a sám Antoine musel ve 13 letech opustit školu, aby otci pomáhal s řemeslem. Strýc byl kameníkem, což ho také dost ovlivnilo a díky tomu si osvojil základy práce s kamenem, z čehož později těžil při výrobě nejrůznějších soch.
Začátky umělecké kariéry nebyly vůbec jednoduché, protože se Antoine Bourdelle musel potýkat s mnohými odmítnutími. Přimluvil se za něj právě Rodin, díky kterému se mohl zúčastnit konkursu na pomník z Prusko-francouzské války a nakonec úspěšně. Překlad z francouzštiny obsahuje informaci, že pár let pracoval v ateliéru u Bodina, odkud se později vypravil na cestu do Polska. Ve svém díle se vždy snažil zachycovat emoce a pocity, které socha měla předávat dále. Inspiraci hledal v archaickém umění a rané francouzské gotice. I své žáky učil, že dílo může mít mnoho forem a může zabloudit až k hranici nadsázky a deformace. Mezi jeho významná díla patří například bronzová socha Herkula, válečný památník Capoulet-et-Junac, socha Den a noc, pomník generála Carlose María de Alvear v Buenos Aires a další. Měl i značný vliv na české umělce a je dokonce držitelem řádu Bílého lva III. třídy.
César Baldaccini
Třetí zmíněný francouzský sochař patří do minulého století a jmenuje se César Baldaccini. Narodil se v roce 1921 a zemřel v roce 1998. Překlad z francouzštiny ho také řadí mezi přední francouzské sochaře a jeho velkým počinem je vytvoření podoby filmového ocenění César, které je udělováno Filmovou uměleckou akademií. Má italské kořeny, ale většinu svého života strávil ve Francii.
Mezi jeho slavná díla patří originální svařované plastiky, lisované objekty a působivě zpravované otisky částí lidského těla. Jeho tvorbu řadíme do abstrakce a moderního umění s velmi širokým záběrem. Pracoval také s poměrně netradičním materiálem, jakým je pěnový polyuretan, kdy výsledky této tvorby vystavil na Jarním salonu. Šlo o jedinečné využití fyzikálních vlastností dané hmoty a přetvoření k vlastnímu uměleckému obrazu.