Nizozemí má bohatou kulturní historii a nabízí mnoho zajímavých jmen v oborech, jako jsou malířství, literatura, hudební umění i sochařství. Pokud se chcete dozvědět něco nového o dvou nizozemských sochařích, čtěte dále, protože překlad z holandštiny je plný zajímavostí a informací o životních osudech umělců.
Adrian de Vries
Prvním z velmi známých a uznávaných sochařů holandského původu je Adrian de Vries, někdy psáno i jako Adriaen de Fries. Jak říká překlad z holandštiny, žil a tvořil mezi lety 1556 až 1626. Narodil se do rodiny lékárníka a jeho matka byla dcerou právníka. Špatně se jim nevedlo, ale celá rodina byla nucena uprchnout kvůli hrozícímu nebezpečí od španělských vojsk hlouběji do vnitrozemí. Podle dochovaných zdrojů se právě v Delftu dostal ke své první příležitosti a stal se učedníkem sochaře Willema Danielsze van Terrode. Poměrně rychle sochařské umění ovládl a za čas se mu podařilo získat své vlastní zakázky. Část svého života strávil tvorbou v Itálii.
Právě zde bylo totiž místo, kde si urození hledali skutečně talenty, kteří by byli schopni splnit jejich přání. V rámci pomoci sochaři jménem Pompeo Leoni se dostal k první velké příležitosti, jakou bylo vytvoření hlavního oltáře klášterní baziliky El Escorial v Madridu. Šlo o bronzový oltář a v té době se jednalo o dílo neobyčejného rozsahu a velikosti, jak zmiňuje překlad z holandštiny. Zhotovil mnoho soch pro vévody a dále cestoval po Itálii. Když zrovna tvořil v Turíně pro vévodu savojského, zatoužil znovu cestovat a dostat se k ještě lepším příležitostem. A tak se vydal do Prahy, kde nejdříve strávil pět let, během kterých vytvořil několik prvních bronzových plastik, které se zařadily do sbírky císaře Rudolfa II. Poté se na čas znovu vrátil do Nizozemska a dále do Itálie. Jeho talent však císaře Rudolfa II. natolik uchvátil, že ho po několika letech pozval zpět do Prahy, aby pro něj tvořil. Jak napovídá překlad z holandštiny, svým úspěchem se zasloužil o vyrovnání váženosti sochařství s malířstvím. Prahu si nakonec natolik zamiloval, že i po smrti císaře si zde zakoupil dům a tvořil. Po své smrti byl pochován v kapli svaté Barbory. Mezi jeho slavná díla patří například bronzová socha Apollóna, Herkules v boji s drakem, sousoší Vzkříšení, Venuše a Adonis, sousoší Merkur unášející Psýché a další.
Willem de Kooning
Druhým slavným sochařem, tentokrát z nedávné doby, je Willem de Kooning. Narodil se v roce 1904 v Rotterdamu a zemřel v roce 1997 v USA. Jak říká překlad z holandštiny, je známý nejen jako sochař, ale i malíř. Jeho rodiče se rozvedli, když mu byly teprve tři roky a dostal se do péče matky. Měl běžné středoškolské vzdělání a ve svém volném čase navštěvoval večerní kurzy na Akademii umění a techniky v Rotterdamu. Tam se velkou část věcí naučil a k praxi se dostal s pomocí práce pro Bernarda Romeina. Během svých studií hodně času trávil v Belgii. Když se vrátil zpět, chtěl studia dokončit, ale to se mu nepodařilo. Už v roce 1926 se vypravil do Spojených států, kde se zpočátku živil jako malíř pokojů a obyčejný natěrač.
Za pár měsíců tvrdé dřiny se mu však pomalu začínal plnit americký sen. Když se přestěhoval do Manhattanu, otevřel si svůj vlastní ateliér. Začátky byly vlažné a zpočátku byl hlavně grafikem. Postupně se však vypracovával a dostával se mezi známé lidi v uměleckém světě. Co se týká výtvarného směru, byl hlavně představitelem abstraktního expresionismu. Mezi jeho známé sochy patří například Ležící postava, Stojící postava, Sedící žena nebo Sběrač mušlí. Některé z jeho soch jsou vidění přímo v ulicích Rotterdamu. Překlad z holandštiny nabízí i informaci, že se později rozhodl více se profilovat ve své tvorbě a zaměřil se téměř výhradně na malířství. I tak ale zanechal dost sochařských uměleckých děl a řadí se mezi velmi významné představitele tohoto umění v Nizozemsku.