Itálie je zemí, která je neodmyslitelně spjata s kulturou. Pochází odsud významní velikáni v nejrůznějších uměleckých odvětvích. Tentokrát se podíváme na tři významné, i když ne možná notoricky známé, italské sochaře.
Giacomo del Duca
Prvním jménem je Giacomo del Duca, který je někdy známý pod jmény Del Duca nebo Jacopo Siciliano. Narodil se zhruba v roce 1520 a zemřel přibližně v roce 1604. Překlad z italštiny nenabízí žádné jasné letopočty, ale víme, že šlo o sochaře a architekta v období pozdní renesance. Narodil se na Sicílii a nejvíce ho proslavila spolupráce s Michelangelem. Po jeho boku pracoval na velkých projektech v Římě. Patřil mezi velmi uznávané, šikovné a významné sochaře své doby.
Co se týká jeho tvorby, šlo o typické renesanční sochy. Mezi jeho umělecké zásluhy patří například výzdoba Porta Ria v Římě, sochařská výzdoba náhrobku papeže Julia II., či spolupráce na návrhu oratoře u kostela Santa Maria in Trivio. Proslavil se také tím, že pozměnil Michelangelovi plány pro budovu Kapitolu. Ke konci svého života se vrátil zpátky na Sicílii a usadil se v Messině, kde fungoval hlavně jako architekt a nechal postavit například kostel.
Luca della Robbia
Druhým jménem mezi italskými sochaři je Luca della Robbia, celým jménem Luca di Simone della Robbia. Narodil se v roce 1400 a zemřel v roce 1482. Šlo o významného italského renesančního sochaře, který tvořil hlavně na území Florencie. Překlad z italštiny ho mimo jeho uměleckých kvalit označuje i jako šikovného podnikatele, který věděl, jak si v tehdejší době dobře vydělat. Umění se učil u zlatníka a později pracoval s florentským mistrem. První písemnou zmínku zmiňuje překlad z italštiny v souvislosti s Lucovým zápisem do soukenického cechu. Mezi svými spolupracovníky i zadavateli zakázek byl oblíben díky čistému a preciznímu stylu. Sochařské umění mu učarovalo a stalo se jeho specializací. Musel se tak zapsat do cechu sochařů a řezbářů.
Co se týká sochařské tvorby Luca della Robbia, pracoval s různými materiály a na velmi pestrém spektru nejrůznějších děl. První jeho důležitou prací byla například Zpěvácká tribuna vytvořená z mramoru. Překlad z italštiny Lucu díky značným kvalitám označuje jako jednu z výrazných osobností renesance. Právě díky úspěchu s mramorovou tribunou mohl začít pracovat na dalších významných dílech. Získal tak hlavní slovo při výzdobě katedrály ve Florencii, připravoval různé oltáře s využitím krásného a odolného mramoru a navrhl i několik náhrobků. Když se dostal k přípravě terakotového modelu, práce s tímto materiálem ho doslova okouzlila. Ponořil se do umění terakoty blíže a zdokonalil tehdejší techniku glazování. Na jeho odkaz navázala celá řada pokračovatelů, kterým se práce s glazovanou terakotou také zalíbila. Mezi jeho slavná díla patří například Madona se dvěma anděly, bronzové dveře severní sakristie florentské katedrály, socha Navštívení, hrobku biskupa Guillaume II. Filastre a mnoho dalších děl, kdy velká část z nich je vytvořená právě z terakoty.
Bernardo Spinetti
Třetím zmíněným sochařem je Bernardo Spinetti, který je tentokrát představitelem baroka. Narodil se asi v roce 1699 a zemřel v roce 1748. Už od narození měl v genech zapsáno, že by se mohl stát výrazným a slavným umělcem. Pocházel totiž z výtvarné rodiny plné kameníků, stavitelů či malířů. Překlad z italštiny tak uvádí, že je velmi pravděpodobné, že se řemeslu vyučil v rámci rodiny. Jako mladý téměř zavraždil dívku, takže šlo skoro o zázrak, že nebyl popraven. Kvůli tomu si dále svého života velmi vážil a snažil se hodně pracovat. Věnoval se hlavně výzdobě chrámů a kláštěrů. Dokázal vytvořit i působivé kamenné monumentální sochy, přičemž nejraději pracoval s pískovcem. Zajímavé je, že velkou část svého života strávil v Praze.
Jeho tvorba představuje klasické baroko a ke konci svého života přechází do lehce rokokového stylu. Mezi jeho známá díla patří například socha Panny Marie Immaculaty na morovém sloupu v Sedlčanech, výzdoba Zrcadlové kaple v Klementinu, zhotovení výzdoby v klášteře benediktinů v Břevnově a Broumově, štukový výzdoba některých sálů Černínského paláce a další.