Německé umění je naší kultuře velmi blízké a v mnoha směrech docházelo k prolínání, kdy němečtí umělci tvořili na našem území. Platí to i pro některé sochaře. Přečtěte si několik zajímavých informací o vybraných německých malířích.
Bratři Kosma Damian Asam a Egid Quirin Asam
Bratři Asamové patří mezi výrazné postavy německého sochařství. Starší bratr Kosma Damián se narodil v roce 1686 a zemřel v roce 1739. Mladší bratr Egid Quirin se narodil v roce 1892 a zemřel v roce 1750. Tvořili v období pozdního baroka, což je vidět i na jejich dílech. Nejvíce se proslavili hlavně výzdobou interiérů. Jak říká překlad z němčiny, starší bratr Kosma Damián se později věnoval hlavně malbě, kdežto mladší bratr Egid Quirin se specializoval na sochařství a štukatérství. Vzájemně se tak skvěle doplňovali. Navíc měli i sedm dalších sourozenců, protože pocházeli z rodiny s devíti dětmi. Jejich otcem byl klášterní malíř, od kterého se mohli už velmi záhy učit umělecké řemeslo. Na studia se vydali do Mnichova, kde se také později usadili.
Překlad z němčiny říká, že v tehdejší době bylo běžné, aby se během sezóny za prací cestovalo. Tvořili tak nejenom na území německa, ale i ve Švýcarsku či Česku. Mezi jejich slavná a větší díla patří například výzdoba kostela svatého Jana Nepomuckého v Mnichově, zámecká kaple Schleißheim, jejich rukou byl dekorován a vyzdoben i Tereziánský sál benediktinského kláštera v Břevnově, klášterní kostel Panny Marie v Kladrubech, nebo kostel svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze.
Franz Xaver Messerschmidt
Dalším známým sochařem německého původu, který patřil mezi jedny z nejznámějších osobností 18. století, patří Franz Xaver Messerschmidt. Překlad z němčiny uvádí, že se narodil v roce 1736 a zemřel v roce 1783. Narodil se Bavorsku a vyrůstal v Mnichově u svého strýce, který byl sochařem. Když mu bylo devatenáct let, odešel studovat umění na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Město se mu natolik zalíbilo, že zde po dokončení studia zůstal. Byla zde totiž poměrně velká koncentrace šlechticů a bohatých, kteří měli zájem o jeho práci. Tvořil převážně v barokním stylu s jedinečnou jednoduchostí, ale zároveň realistickým pojetím.
Proslavil se i díky vytvoření série 52 bust, kdy každá z nich vyjadřuje určitý charakter či pocit. Dílo se označuje jako Charakterové hlavy a některé modely jsou téměř až děsivé či znepokojivé. Na svém kontě má i řadu dalších významných děl, které se dochovaly až do dnešní doby. Patří sem například bronzové sochy Marie Terezie či Františka Štěpána Lotrinského. Obě tato díla je možné vidět v galerii v Belvederu. Později se začal potýkat s halucinacemi a paranoidními představami, což mu znemožnilo vrátit se k vyučování na Akademii umění. Rozhodl se tedy přestěhovat do Bratislavy, kde i několik posledních let tvořil.
Gabriela Habsburská
Tentokrát se podíváme na bližší příběh dosud žijící sochařky a profesorky umění jménem Gabriela Habsbursko-Lotrinská. Překlad z němčiny říká, že se narodila v roce 1956 v Lucemburku. Dnes žije v Bavorsku. V rámci umělecké tvorby se věnuje hlavně abstraktním sochám, které vytváří z ušlechtilých materiálů. Kromě sochařství se věnuje i grafice a litografii. Překlad z němčiny také uvádí, že jde o vnučku posledního císaře Karla I. Kromě umělecké tvorby je zajímavá i její politická činnost. Od roku 2007 má gruzínské občanství a je velvyslankyní Gruzie v Německu. Za svou uměleckou tvorbu získala několik různých ocenění a řadu jejích děl si můžete prohlédnout přímo na webových stránkách. Kromě menších soch má na svém kontě i několik monumentů, které jsou vytvářeny z ušlechtilé ocele. Mezi její známá díla patří například monument s názvem Podkovy, který je k vidění v Astaně v Kazachstánu, Frankeho kávová zrna ve Švýcarském Aarburgu, Hildonova voda v Broughtonu ve Velké Británii a další.