Norsko je typickou severskou zemí, kde jsou lidé ve spojení s přírodou a snaží se propůjčovat neopakovatelnou harmonii i svým uměleckým dílům. Velmi se to daří zejména třem zmíněným norským sochařům, kteří patří mezi přední umělce ve své zemi.
Ingebrigt Vik
Prvním jménem mezi norskými sochaři je Ingebrigt Vik. Překlad z norštiny hovoří, že se narodil v roce 1867 a zemřel v roce 1927. Právem je označován jako jeden z největších sochařů v Norsku během první poloviny 20. století. Jeho otcem byl řezbář, což bylo také Vikovou první prací. Neučil se tak dobře pracovat se dřevem, což se mu hodilo i při učení na Královské akademii výtvarných umění v Dánsku. Po dokončení studií se na čas přestěhoval do Paříže, kde chodil na další uměleckou akademii. V rámci studijního pobytu se vypravil i do Itálie.
Pro svá díla využíval různé materiály, jako například kámen či bronz. Hodně jeho známých děl je k vidění v Národní galerii v Norsku. Vytvářel portréty, památníky a další sochy. Výjimkou nebyly ani zakázky, kdy se věnoval hlavně štukatérství. Mezi jeho slavná díla patří například Torso, Dva muži v bronzu, sochy mladých dívek a další. Překlad z norštiny uvádí, že v roce 1934 bylo otevřeno i speciální muzeum zasvěcené Ingebrigtu Vikovi.
Elen Christensen
Dalším norským sochařem je tentokrát žena se jménem Elen Christensen, celým jménem Elen Sofie Elster Christensen. Narodila se v roce 1904 a zemřela v roce 1967. Překlad z norštiny uvádí, že umělecké sklony zdědila po matce, která vyučovala umění v Berlíně. Možná právě to bylo inspirací pro Elen, aby se také stala umělcem. Své studia začala na Norském technologickém institutu. Poté navštěvovala také Národní uměleckou akademii v Oslu. Pro rozšíření oborů a pro objevení nových technik a stylů se vydala i do Paříže na studijní pobyt. Za svůj život se vdala rovnou třikrát a měla dvě děti. Překlad z norštiny dokonce uvádí informaci, že jedna její vnučka zdědila umělecké geny a věnuje se umění.
Co se týká jejích uměleckých děl, na světlo světa se vyhoupla po zhotovení sochy ženské hlavy s názvem Helg. Pracovala i během složitých let při německé okupaci a výsledkem bylo dílo Socha v domovech. Její díla se vystavovala nejen v Norsku, ale také ve Švédsku a Francii. Hodně pracuje s bronzem a terakotou. Každá její socha se vyznačuje specifickým stylem se smyslem pro detail. Mezi její oblíbené motivy patřily děti, příroda a zvířata. Vytvořila také několik sérií portrétů či bust, které se snaží vyjádřit subjektivní pocity a konkrétní osobnosti. Vytvořila například bustu režiséra Sigurda Houthachci bustu architekta JF Macodyho Lunda. Je také autorkou busty bojovníka odporu během světové války jménem Johan Bernhard Hjort. Vytvořila i pamětní plaketu námořníků v Oslu.
Fredrik Kjensli Bråten
Do třetice se zmíníme o norském sochaři jménem Fredrik Kjensli Bråten. Jde o poměrně mladého sochaře, který se narodil v roce 1978 v Oslu. Aktuálně pracuje v Nizozemsku v Amsterdamu. Ocenění začal sbírat už od raného věku, kdy se naplno projevil jeho sochařský talent. Hned v roce 2009 se stal dokonce mladým umělcem roku na jedné prestižní norské soutěži. Překlad z norštiny ho označuje za slibný talent pro budoucí moderní umění. Od svého prvního počinu se jeho tvorba objevila na mnoha výstavách například v Norsku, Dánsku, Nizozemsku, Francii, Itálii či Velké Británii. Vystavoval po boku slavných jmen, čímž si poměrně rychle získal respekt v uměleckých kruzích a dnes patří mezi vyhledávané umělce. Je členem královské britské společnosti sochařů a prestižní Asociace norských sochařů.
Překlad z norštiny říká, že nejraději pracuje s žulou či mramorem. Vyrobil však už také několik skleněných soch a občas se pustí i do grafického umění. V rámci jeho děl nachází jemnost, ale i syrové abstraktní výtvory. Má tak co nabídnout i pro širší a rozmanité publikum. Ve své práci spojuje nejrůznější rozmanité tvary i způsoby, jak daný motiv uchopit a zpracovat.