Oslava státních svátků v Rakousku se nese hlavně ve znamení pracovního volna. Většina svátků je známá i u nás. I tak je ale dobré znát data jiných svátků pro případ, že si naplánujete výlet do Rakouska, případně s nimi spolupracujete ve firmě.

Nový rok – 1. ledna

Každý rok se konají oslavy příchodu nového kalendářního roku. Večer předtím je věnován velkým akcím, zábavám, ale i klidnějšímu posezení s rodinou a čekání na příchod půlnoci. Jakmile půlnoc odbije, přichází na řadu mohutné ohňostroje, přípitky a sliby na nadcházející rok. Oslavy jsou podobné jako u nás. Během státního svátku na Nový rok si lidé dávají nová předsevzetí, nemělo by viset žádné vyprané prádlo a říká se, že jak na Nový rok, tak po celý rok.

Tři králové – 6. ledna

Křesťanský svátek si připomíná tři krále, kteří šli do Betléma, aby obdarovali Ježíška. Překlady z němčiny nám navíc říkají, že v Rakousku se jedná o významný den, kterému předchází přípravy v podobě šití kostýmů. Tradiční zvyk je doplněn o zpívání koled a katolická mládež chodí ulicemi, kde žádá příspěvky pro potřebné v rozvojových zemích. Jen pro představu, jak hodně berou Rakušané tento svátek vážně, loni se podařilo vybrat 16, 2 milionů eur, z čehož byly finance rozděleny mezi 500 humanitárních projektů v Africe a Asii.

Velikonoční pondělí

Velikonoční svátky jsou v Rakousku provázeny umlčením kostelních zvonů na Zelený čtvrtek. Říká se, že sníst vejce, které slepice snese právě na tento Zelený čtvrtek, přináší štěstí. Na tento den se i dává něco zeleného, ať už se jedná o špenát nebo zelené pivo. Překlady z němčiny jasně říkají, že hlavním dnem je Velikonoční pondělí, během kterého rakouské děti hledají vajíčka, která jim schoval Velikonoční zajíček. Pro děti jsou připraveny i další dárečky a zábavné hry.

Svátek práce – 1. května

V tento den je pracovní volno, ale to neznamená, že se život zastaví. Pokud panuje nespokojenost ohledně pracovních podmínek, souvisejících zákonů a nařízení, konají se demonstrace. Během tohoto dne se ale spíše konají různé sportovní a kulturní akce.

Den státnosti Rakouska – 26. října

Překlady z němčiny sdělují i historické události, jako například přijetí nové rakouské Ústavy v roce 1955. Součástí této oslavy je i připomínka navrácení suverenity rakouského státu po okupaci vojsky koalice. Během tohoto dne panuje hrdost ke státní příslušnosti, v zemi vidíme vlajky a státní symboly. Tento den můžeme najít i pod označením Den vlajky. Jedná se o velký den oslavy svobody a státní suverenity.

Svátek všech svatých – 1. listopadu

Podobně jako i v naší zemi, je i tento den připomínkou zemřelých. Rodiny se vypravují na hřbitov, kde zapalují svíčky a dávají na hroby květinové dekorace. Překlady z němčiny říkají, že tento den má poměrně dlouhou tradici a představuje uctění nejen našich zemřelých, ale i všech svatých, kteří nemají vlastní sváteční dny.

Neposkvrněné početí Panny Marie – 8. prosince

Tradiční křesťanský svátek, kdy si lidé připomínají zázračné početí Panny Marie. Jedná se hlavně o církevní oslavy v kostelech. Jinak bývají v tento den zavřené obchody.

První svátek vánoční7

Velká část vánočních oslav se koná již na Štědrý den. Konají se bohoslužby a rozdávají se dárky. Rakušané rádi zpívají a pouštějí si vánoční koledy. Překlady z němčiny říkají, že dárky nosí dětem Ježíšek a také je přivolává cinkáním zvonečku na Štědrý den. První svátek vánoční je ve znamení společných chvil nad dobrým obědem a děti si hrají s dárky.

Druhý svátek vánoční

Další klidný vánoční den má podobný průběh jako ten první. Časté jsou návštěvy rodiny, trávení společných chvil, dojídání cukroví a další slavnostní oběd. Překlady z němčiny hovoří o velké oblíbenosti vánočních svátků nejen mezi věřícími, ale i všemi dalšími lidmi. Již dávno se nejedná pouze o křesťanský svátek. Vánoční svátky jsou navíc příležitostí, kdy řada lidí vyráží na hory a užívá si pohodu na horských chatách například při lyžování.