Ruských státních svátků je o poznání méně, než kolik máme u nás. Mají však jednu výhodu, která spočívá v posunu v případě, že svátek vyjde na víkend. Pokud je například svátek v neděli, automaticky se posouvá na pondělí. Navíc v případě, že je státní svátek například v úterý, je volno i v pondělí, ale chybějící pracovní den se nahradí tak, že se jde do práce v sobotu.
Novoroční svátky
Prvního ledna je státní svátek pro oslavu příchodu nového roku. Nechybí ohňostroj a přivítání nového kalendářního roku s pořádnou porcí alkoholu. Kromě toho, že se konaly oslavy Nového roku, tak se pro Rusy blíží i vánoční svátky. Během novoročního týdne tedy zdobí novoroční strom, předávají si dárky.
Ortodoxní vánoce – 7. Ledna
Překlady z ruštiny nám říkají, že ortodoxní vánoce připadají přesně na 7. ledna. Je to z toho důvodu, protože ruské pravoslavné kostely se řídí juliánským kalendářem, který je posunutý o 13 dní. Během ruských vánoc ale nechybí nazdobený stromeček a děti se mohou těšit na dárky. Ty jim nosí sám Děda Mráz, kterého můžeme znát například z populární pohádky Mrazík.
Den obrany vlasti – 23. února
Jak hovoří překlady z ruštiny, má tento den i jiný název. Říká se mu svátek na počest ruských mužů a jsou v něm oslavováni ruští muži. Pocta je vzdávána hlavně těm, kteří slouží, nebo v minulosti sloužili v armádě.
Mezinárodní den žen – 8. března
Mezinárodní den žen je v Rusku považován nejenom za oslavu a připomenutí, jak jsou ženy důležité, ale je považován i za den pracovního klidu. U nás je tento den slaven jen tak mimochodem a běžně chodíme do práce. V Rusku se však jedná o státní svátek, kdy je klid a do práce se nemusí.
Velikonoční svátky
Jedná se o hlavní křesťanské svátky a pro ruské věřící představují důležitou oslavu nového života a znovuzrození. Předchozí týden se drží půst, který by měl trvat sedm dní. Dnes se už však drží pouze výjimečně a hlavně u striktně věřících v menších městech a vesnicích. Vrcholem je Velikonoční neděle. Předchozí den o Bílé sobotě se tradičně pořádají bohoslužby, lidé si mezi sebou předávají drobné dárky, pečou se mazance a vytváří se velikonoční výzdoba. Důležitá je hlavně symbolika nového života a zázračného znovuzrození. Jedná se o symbolické ukončení zimy a překlady z ruštiny vypráví o tom, že tento svátek je velmi důležitý již po celá staletí.
Svátek práce – 1. května
První květen je vyhrazen pro oslavu práce, ale i jara. Překlady z ruštiny říkají, že se tomuto dni říká i Svátek jara a je oslavována energie nového života. Tato nová životní síla je využívaná i během demonstrací a různých manifestací, které mají za cíl strhnout pozornost na odbory a přilákat pozornost k důležitým otázkám ohledně pracovních zákonů a praxi ve firmách i státních podnicích. Každý rok se jedná o poměrně důležitý den.
Den vítězství – 9. května
Velmi populárním svátkem je v celém Rusku den oslavy velkého vítězství ve 2. světové válce. U nás se slaví 8. května, kdy došlo k prvnímu podpisu kapitulace. V Rusku se slaví až opakované podepsání, u kterého byl přítomen i Stalin. V dobách, kdy jsme byli součástí Sovětského svazu, slavili jsme tento svátek.
Národní den – 12. června
Překlady z ruštiny hovoří o nejmladším státním svátku, který nese i jméno Den Ruska. Jedná se o oslavu ruské národní jednoty. Slaví se vystavováním státních symbolů. Tento svátek vznikl pro podporu národní soudržnosti.
Den jednoty – 4. listopadu
Státní svátek dne jednoty je oslavou osvobození Moskvy od polských vojsk v roce 1612. Je připomínán jako důležitá státní událost a oceňuje se statečnost tehdejších vojáků. Oslavy jsou doprovázeny tichou vzpomínku, vystavením národních symbolů a samozřejmě se využívá i příležitosti pro větší pití na památku padlých a pro uctění moderní vlasti.