P
ravoslavné Velikonoce jsou úplně jiné oproti našim svátkům. Hlavní slavnosti probíhají v jiných datech a jsou spojena se zajímavými a zdánlivě netradičními zvyky. Pojďte nakouknout, jak probíhají tradiční oslavy pravoslavných velikonočních svátků v rusky mluvících zemích.
Pravoslavné Velikonoce
Pravoslavné Velikonoce se označují jako Pascha a v Rusku se slaví o něco později stejně jako další církevní svátky. Pravoslavná tradice je totiž založena na starém juliánském kalendáři, kde se k výpočtu dat pro velikonoční svátky používá jiný systém vycházející z tabulek zvaných paschálie. Velikonoce se tak běžně slaví první neděli po jarní rovnodennosti a úplněk. A tak když v Evropě probíhají největší slavnosti, v Rusku teprve začínají přípravy na návštěvy kostelů a tradiční rituály.
Vrcholná Velikonoční neděle
Hlavním vrcholem velikonočních svátků je noc z Bílé soboty na Velikonoční neděli. V tuto dobu se skupiny věřících pustí na křížovou cestu směrem k chrámu, což symbolizuje cestu Ježíše Krista před ukřižováním. Průvodem se nese typický pozdrav: „Christos voskrese, a překlad z ruštiny zní Kristus vstal z mrtvých!“, na který následuje adekvátní odpověď: „Voistinu voskrese a opět překlad z ruštiny je Opravdu vstal z mrtvých!“ Na konci této cesty čeká chrám, kde je připravena liturgie pro vysvěcení pokrmu po půstu trvajícím 40 dní.
Radost a veselí nechybí
Ani během ruských oslav velikonočních svátků nechybí radost a veselé oslavy. Samozřejmostí jsou návštěvy přátel a příbuzných spojené s ochutnávkami upečených dobrot. V Rusku rovněž panuje tradice darování barevných vajíček pro dlouhé zdraví. Největší tradici mají červeně barvená vajíčka symbolizující nový život. Dobrá nálada je jistě spojena s hojností dobrého jídla, které je po 40 denním půstu ještě chutnější. Pokrmy mají svou symboliku ve vzkříšení Krista a všemu vévodí chutné mazance, bez kterých by se velikonoční tabule neobešly. Zajímavé je, že se nepodávají žádné teplá jídla ani ryby a pokrmy jsou připravovány jako jídla studené kuchyně. Oblíbená je varianta našeho mazance, která se nazývá kulič a typická je bílá poleva s barevným zdobením, což má symbolizovat sníh, na kterém se objevují jarní květy. Další specialitou je tvarohová pascha, která obsahuje různé sladkosti a dobroty. Typický je pyramidový tvar a ozdoby do tvaru písmene XB v azbuce.
Velikonoční svátky jsou často těmi největšími ve slavnostním pravoslavném kalendáři. Během velikonočních svátků kostely praskají ve švech. Uctívání církevních svátků plně nahradilo komunistický režim a i v moderní době se velikonoční svátky těší velké oblibě. Panují snahy o obnovení starých tradic a navrácení dřívějšího kouzla období Velikonoc, které jsou více než úspěšné.
Bitky s velikonočními vajíčky
S velikonočními svátky jsou spojeny i různé hry. Děti si často hrají bitky, kdy se snaží svým vajíčkem rozbít vajíčko soupeře. Vítězem je ten, komu vajíčko vydrží co nejdéle. Další oblíbenou variantou je koulení vajíček, kdy je vítězem ten, jehož vajíčko se dokutálí co nejdále. Soutěž v koulení vajec probíhala na poli, aby se na něm urodila úroda. Každé posvěcené vejce mělo navíc přisuzované zvláštní schopnosti.
Ruská slovíčka spojená s velikonočními svátky a jejich překlad z ruštiny
- Velikonoce – пасхальный
- velikonoční mazanec – кулич
- vajíčka – яйца
- barevná vajíčka – крашеные яйца
- kostel – церковь
- Bílá sobota – Страстная суббота
- Velikonoční neděle – Пасхальное воскресенье